Dopisy 2 roku 1467. 157
by to jinak nemohlo býti, ale kaž jim ještě vždy osobné pťed námi státi.“) Datum
f. VI. p. Georgii. *) Pfetrżeno : Pakli. . . stśti.
1843.
Vojtěch z Jivovice purkrabf Krumlovskému: o opravě stavu. (R)
Ve Svinech Trhových 1467, 7. června. — Orig. arch. Třeb. II. 85. 3g.
Službuť svú vzkazuji, urozený přieteli mily! A jakoż tebe tajno nenie o toho
mlynáře ze Ptěčína, jakoť jest měl stav opraviti do sv. Jiřie páně Mti rozkázáním,
a neboli konečně do letnic, a ještěj toho neudělal. Prosím tebe, milý přieteli, mluv
se páně Mtí, at to káže ještě opraviti, nebí toho mám velikú škodu ta všecka léta;
a tomut JMt sám rozumie. Pakli by mi se to nestalo, tehdyť bych již nemohl déle
té škody trpéti, musél bych to již sám opraviti, ač bych toho nerad učinil proti
páně Mti. A prosím, daj mi toho odpověd listem svým. Datum Swin, dominica post
Octavas Corporis Christi, anno oc LXVII°. Vojtéch z Jivovice a z Chvalkova.
Urozenému panoši Jiříkovi z Větřnie, purkrabí na Krumlově, přieteli mému dobrému
list buď dán.
1844.
Jan z Rosenberka Vojtěchovi z Jivovice: odpovídá k předcházejícímu listu. (R)
Na Krumlově 1467, 9. června. — Koncept arch. Třeb. II. 85. 3 g.
Vojtěše! Jakož jsi psal purkrabí našemu Krumlovskému o mlynáře našeho ze
Pteečína, že by stavu neopravil; a při tom píšeš, i odpoviedaje člověku našemu, a že
by to sám chtěl opraviti. Poněvadž našemu člověku odpoviedáš, a věda, že náš jest
člověk dědičný, a my nevieme, by jím taková věc scházela: Protož žádáme, aby ty
člověku našemu nepřekážel, tomu ani jinému. Neb tobě toho trpěti déle nechceme.
A toho žádáme odpovědi. Pakli by nám odpovědi nedal na naše psanie, věz, žeť
v tom nesedem, a že se k tobě tak budem mieti, jakož toho pak svévolně na nás
dobýváš. Datum Crumpnaw, f. III. post Bonifacii, anno oc LXVIT.
1845.
Jan z Rosenberka svómu úředníku v Soběslavi: o mlynáři Benešovi. (M)
V poli u J. Hradce 1467, 27. srpna. — Orig. arch. Treb. I. A. 5 A P. 1v.
Pane Pavle milý. Jakož nám píšeš o Beneše mlynáře, že by té rybářce vodu
shradil, a ješto jest to skrze pana otce našeho dobré paměti i jinými úředníky na-
šemi právem a súdem to odsúzeno, a že přes to on vždy toho učiniti nechce; však
máš Sádlo ku pomoci jakožto úředníka, a k vám to přísluší, pročež by jeho nekárali
a ne se vším na nás abyšte běhali. Protož přikazujemeť, aby jemu v tom neseděl
