142 A. XXVIII. Dodavek k dopisům vodw Rosenberského do v. 1526.
i s syny svými chci zasluhovati jako pánu na nás laskavému. Všech věcí psaných
odpovědi milostivé prosím. Datum feria secunda post Jacobi apostoli, annorum Jc LXIIII.
Zachař z Říčan.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, pánu na mně laskavému.
1807.
Řehoř Klaric Janovi z Rosenberka: o ražení mince v Kutné Hoře a o vyznání Stodůlky pod-
daného z Veselí. (R)
Ve Třeboni 1464, 27. září. — Orig. arch. Třeb. III. 7. 1.
Urozený pane, pane muoj milostivý! Věděti VMti dávám, že Habarth přijel
z Hory a zlaté Názovým sirotkuom zpravil, a list přinesl hlavní. Než což sem
střiebra tam poslal, toho nezdělali; neb králi nynie ustavně dělají. Než kazali se
[sic] Habarthovi onen tejden vrátiti; i poněvadž se to dielo nynie neskonalo, chci
vzajtra bohdá tam do Hory poslati, aby tiem dielem povzdržali, zdali bych co viece
mohl zjednati do sv. Havla, aby se spuolu pojednú zdélalo, neb jest to mnoho
spořeji. I račtež viece věděti, že mi Habarth pravil, že u Hory sedí něký Stodólka
z vašeho Veselé, kterýž luoni u pana Zdeňka byl a tak se vzdy po těch žoldích po-
smykuje, a Ze jesti zmué[en] a že jest drahně ledakýchs věcí vyznal a na některé
osoby v našem úřadě i jinde, o rozličných škodách lidských. I vidi-li se VMti
měšťanóm do Hory psáti a žádati vejpisu jeho vyznání po tomto poslu, kteréhož já
vzajtra bohdá pošli, tehdy račte mi list váš nemeškajíce po tomto poslu poslati,
ať by mi se vzajtra bohdá dopoledne vrátiti mohl. Nebť já bohdá o polodni vzajtra
posla hned vypravim, af by tam zastati mohl prve, nežliby počeli to střiebro roz-
délávati. A takt tomu rozumiem, żef VMti vejpis bude dán. Datum Trzebon, f. V.
ante s. Wenceslai, anno dni oc LXIIIT*. Řehoř Klaric.
Urozenému pánu, panu Janovi z Roznberka, pánu mému milostivému bud dán.
1808.
Petr z Lindy Janovi z Rosenberka: o sporu s Rysem. (R)
V Borovanech 1464, 6. října. — Orig. arch. Treb. Fam. z Lindy.
Urozenÿ pane, pane mój milostivý. Služba má napřed VMti. A jakoż mi
VMt píše o Ryssovi, o tě dvě kopě, jakož se před VMtí úmluva stala: a mne se
toho nic nedotýče. Než člověk mój Prokop, na kterémž sú mu odkázáně tě dvě kopě
a měl k tomu rok do roka, a přes to člověk mój dal jest Ryssovi kopu a druhû také
za ním nosil a chtěl jemu dáti y Krumlově, a nechtél jie vzieti, ale hned se na mé
táhl, abych já mu dal také dvé kopé, — a chtél by tri rdd za dvé vzieti —: jit
svého člověka k tomu nemohu nutiti, af by mu dvakrit dával. Pakli mi nevěříte
v tom, ale toho člověka postavím před VMtí, kteréhož sem dosti ostře káral a sázel
