12 A. XXVIII. Dodavek k dopisäm rodu Rosenberského do r. 1526.
decskÿ v hrad Sádek i v to zbožie mně a mým dětem uvázal mimo řád a obyčej
zemi České i Moravské, a my toho pro činy čím nikdy neprovinili, i od dávných
časóv stojí o našě horšie, jakož sem to v Jihlavě před TMtí i jinými dobrými lidmi
ohlašoval: protož, milý pane, rač s ním mluvici, at to páni mezi námi ohledají,
má-li k tomu právo, neb věda, pane, že TMt s ním v dobré vóli jest a TMti bych
rád slúžil. Pakli by toho učinici nechtel a vždy naše z moci držeci chel, chel bych
o nem tak mluvici jako ten, jako hrdla ani statku nelituje. A rozumiem, pane, že
mě sobě velmi lechce váží, a já bych jemu rád slúžil a súsedsky s ním byl. Datum
in Ruksstein feria IIII. post Simonis et Jude apostolorum. Zdenek z Walstaina.
Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, sedéntm na Krumlově, přieteli milému dán.
1498.
Oldřich z Rožmberka Zdenkovi z Waldšteina: o jeho sporu s pánem Hradeckým. (M)
V Krumlově 1444, 14. září. — Koncept arch. Třeb. Fam. Waldstein.
Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi píšeš o pánu
Hradeckému, tomuť sem srozuměl; i chcit jej ihned obeslati, a coż bych se mohl
mezi vámi přičiniti; aby ty věci mezi vámi v dobré uvedeny byly, toť bych rád
učinil. Datum Crumlow, feria II. post Nativitatem Marie annorum XLIIT.
Oldfich [z RoZmberka].
1499.
Václav z Michalovic posílá k Oldřichovi z Rožmberka svého služebníka Řehoře s určitým
posláním. (M)
V Strakonicích (1444?) — Orig. arch. Treb. Familie Michalovic.
Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosemberka, přieteli milému, Václav
z Michalovic seděním na Strakonicích. Slużbut svń vzkazuji TMti, a posielamt
k TMti Řehořě, služebníka svého, listu tohoto ukazatele, úmysla svého úplně zpra-
veného, a cožť nynie s TMtí bude mluviti, aby jemu toho svěřil [sic], jako bych sám
osobně s TMtí mluvil. Datum in Strakonicz, feria guarta post Epiphaniam Domini.
1500.
Mikuláš z Krchleb vypovídá o Anně Pechové ze Sedlčan a o jejím zeti Vavřinci. (M)
V Bernarticích (1444?) — Orig. arch. Třeb. II. 39 1.
Já Mikuláš z Krchleb vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej čísti
neb slyšeti budú, žeť mi to dobřě svědomo v ty časy, když sem byl úředníkem na
Třeboni i na Zviekově, že Anna Pechová žena s Sedlčan a Vávra zeť jejie odtud
