66 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
bez jich škody má vloženo býti. Takéť prosím, proš KMt ode mne, jestli že by kto
JMt prosil za richtářstvie na Tháboře, aby JMt nižádnému neráčila dáti, až bych
já k JMti o to poselstvie učinil. Věřímť, že to učiníš. Datum in Leus sabbato post
Ascensionem dni anno se LV.
Jindřich z Rožmberga, hawptman v Slesí a Sestimést oc.
Urozenému panu Prokopovi z Rabiteina, kancléïi krélovstvie Ceského, ptieteli dobrému.
1622.
Eliška z Plzně kvituje Jindřicha a Jana z Rožmberka z částky peněz. (M)
B. m. 1455, 25. května. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24.b.
Já Elška z Nové Plzně, manželka dobré paměti Petra od Dubu, vyznávám
listem tiemto před každým, před nímž čten neb čtúce slyšán bude. Jakož mám list
hlavní na urozené pány, pana Jindřicha a pana Jana bratří JMti pány z Rožmberka,
na sedmdesáthe kop grošuov peněz drobných, jakož ten list hlavní šíře vypisuje
a vypsán stojí, že jsem na těch sedmdesáthe kop hlavních peněz od JMtí vzela
a zdvihla pět kop peněz hotových dobrych. Z kterychżto póti kop již řečených já
nadepsaná Elška i s svými budúcími mocí listu tohoto předřečené pány pana Jin-
dficha a pana Jana JMt kvituji a prázdna činím, a slibuji listem tiemto JMt z téch
pěti kop věčně i s svými budúcími věčně nenapomínati. Tomu na svědomie, pevnost
i jistotu a na potvrzenie prosila sem slovutných panoší Jana z Dobronic, té chvíle
hajtmana na Soběslavi, Jana Selete z Strýčkovic a Jana Bolochovce z Šatavy, aby
své pečeti k tomuto listu přitiskli; jenž jest dán léta od narozenie syna božieho
tisícieho čtyřstého padesáthého pátého o hodech letničných.
1623.
Páni Rožmberští svým purkrabím: o příspěvky na vyplacení zboží Rožmberského. (R)
Na Krumlovć (1455*), 24. pros. — Koncept arch. Treb. II. 249, 1 a.
Oldfich, Jindfich a Jan z Rosenbergka. Jene mily! Jakoż jste pred siem zde
u nás s počtem byli, tu sme [s tebû a s jinými našěmi úředníky na tom zuostali
a tobě i jiným poručilij**) na tom s vámi zuostali, aby nám všichni naši lidé k vy-
placení panství a dědictví naśćho Rosenbergka pomoc učinili; jakož sme pak vám
toho i jiným našim úředníkóm svěřili i poručili, aby ode všech měst, městeček, vsí,
richtářóv, hajných i s jiných, kteřížkoli pod vaším úřadem jsú, pomoc vzali, vedle
zuostání na&ého s vámi a spisu, kterýž vám posieláme. Protož předložtež všem lidem,
že od stara dávna to právo jmáme, kdyžby se jeden z nás ženil aneb kterú dceru
neb sestru vdávali, že máme s svých lidí, kterýchž sme v zdržení, pomoc vzieti.
A v této mieře oženili sme se dva z Rosenbergka a dvě dcery a sestry vdali jsme,
a žádné sme pomoci od lidí nevzeli,; jakož by na to záleželo. A také proste všech