# токи 1418. 559
všickni pospolní rukú nerozdielnú, jeden sě od druhého neděle ani sé déliti moha,
to všě, což by svrchupsaní ubrmané anebo najvyšší nížepsaný ubrman vyřkli anebo
kázali přijieti, učiniti i zdrZeti pod základem svrchu psaným. Pak-li bychom toho
neučinili a nezdržali a na nás to první ubrmané za jeden člověk nebo najvyšší ubr-
man níže psanÿ neposlusenstvie anebo základ vyznali, tehdy my jemu knězi
Vítkovi nebo jeho rukojmiem ten základ plniti máme od tohoto vyznánie v mě-
sici prvniem.
Pak-li bychom toho neučinilí, tehda dva z nás, kteráž napomanuta budeta od
svrchu psaného kněze Vítka neb jeho rukojmí listem nebo poslem, máme a slibujem
vléci v Starém městě Pražském do domu ctného hospodářě tu, kdež nám jimi uká-
záno bude, atd. Pak-li by který z nás rukojmí umřěl, jehož, Božěč, ostřěž, prve než
bychom svému slibu a tomuto listu dosti učinili; tehda my zóstalí máme i slibujem
jiného tak movitého v mésieci prvniem po jeho smrti postaviti miesto jeho, a list
i rukojmie v táž slova obnoviec pod pokutü leženie napřed psaného takúto ümluvü,
že prvnie ubrmany, kteráž jsta sě uvázala, máta konati konečně od této chvíle až
do svatého Martina, jenž letos najprve pfide, pod pokutń dfóve fetenń. Pak-li by
sama nemohla skonati, tehda máta to vznésti mocně na urozeného pana Bočka star-
šieho z Poděbrad jakžto na svrchnieho mocného ubrmana do dřéve řečeného roku
neb konečně ten den na svatého Martina pod pokutú, základem i leženie dřéve ře-
čeného, kteréž by strany ubrmanem sešlo.
A ten svrchní ubrman pan Boček bude jmieti moc konati po jich vznesení
v těch ve vščeh vylíčení, jakož sě svrchu jmenují, bez zbavovánie, když kolivěk
bude ráčiti a rok nám dá. A jinak prázden nemá býti, leč by umřěl, jehož Bože
nedaj. A ta všěcka práva světská i duchovnie, póhonové i útoky mezi oběma stra-
nama mají u poklidu a u pokoji státi do jeho páně Bočkova vyrčenie pod svrchu
psaným základem.
Pak-li by Buoh pana Bočka neuchoval do vyrčenie, tehda každá strana drž
sě svého práva na prvnie roky súdné po jeho smrti, buďto v duchovniem právu nebo
v zemském, každá strana bez pohoršenie svého práva. |
A na svédomie i potvrzenie téch vSech smluv v tomto listě popsaných své
jsme pečeti k tomuto listu dobrovolně přivěsili. Stalo sě léta od naroz. bož. tisíc
čtyři sta třinádctého, den sv. Dionysie v Starém městě Pražském. (Přivěšeno na
proužcích perg. 5 pečetí.)
