a let 1405 aż 1408. 547
víie zló lsti spoleénü rukü nerozdielná, tak aby sé žádný od druhého nedělil v tom
slibu ani sě děliti mohl pod tisíci kop gr. rázu prazkého, že to příměří nemá zru-
Séno bÿti do svrchu psaného času v žádné mieře pánóm dřieve menovaným i vśćm,
ktož pro ně chce činiti i nechati. Zda by sé to stalo, jenž Božě nedaj, i přihodilo,
že by dřieve psaný Albrecht Kolovrat řečený Kornhawský nebo jeho strana to pří-
měřie zrušila, v které by to kolivěk mieře bylo, a to dóstojné knieže kněz Zbyněk
z Hazemburka, arcibiskup pražský a papežské stolice legát, vyznal, že jest on pan
Albrecht nebo jeho strana příměřie zrušila, tehdy ihned po dvú nedělí od toho času
takového vyznání počítajíc, on pan Albrecht jistec svü čest a vieru ztratil jest a za
takového ve všie České zemi i v jiných zemiech má narčen býti i držán; a my ru-
kojmie inhed po tú dvü nedělí máme tisíc kop gr. dřieve psaným panu Bočkovi
a panu Janu zaplatiti hotovými penězi. Zda bychom toho neučinili, tehdy atd. [le-
žení ve Velkém Městě Pražském).
A ktož tento list s jich dobrú voli mieti bude, ten mé mieti vééchna prâva
svrchupsané. K tomu na svědomie pravým vědomím své sme pečeti vlastné k tomuto
listu pfivésili, jenz jest dán v Prazé po boZiem narozením [sic] tisíc styři sta let
v šestém létě, ten úterý po svatému [sic] Francisku. (Přivěšeny jsou na proužcích
pergamenových čtyry pečeti.)
63.
Oldřich řečený Flaška z Lazec vyznává, že vzal on i bratr jeho Beneš od Bočka z Kunštatu
řečeného z Poděbrad svůj oddíl za rychtu v Žamberce. (99).
Bez místa, 28. května 1408.
Já Oldřich řéčený Flaška z Lazec vyznávám tiemto listem dc, že jsem vzal
od urozéného pana Bočka z Kunstata řečeného z Poděbrad pravý a plný svój od-
diel, což sě na mě dostávalo, i bratr mój Beneš za tu rychtu v Žambercč, a toho
sém sé odfékl i odfiekám tiemto listem, žě tu viece nemám, a slibuji dobrú a čistú
mó vérü a pode ctí za sé i za všecky za své budúcie dřieveřéčenému panu Boč-
kovi i jeho budúcím, že nemám žádného práva viece k té rychtě svrchupsané aniž
mám viece z čeho upomínati ani kterým světským ani duchovním ani kterým bez-
právím nikterak na světě hledati já ani moji budúcí pána ani toho rychtáře ani jich
budücich. A to sem slíbil i slibuji pode ctí a pod včrú a pod najvyšším právem
úplně zdržeti, jakož je svrchu psáno, za sě i za své za všecky budicie. A tomu na
potvrzenie a pro lepší jistost svú sem pečet k tomuto listu privčsil, a vedle mne má prosbü
slovutné panoše Nacek Váva z Domaslavic, Hrzek z Marguartie a Stibor Sturm
z Kamenice na svědomie také své pečeti k tomuto listu přivěsili. A my svrchupsaní
Nacek Váva, Hrzék a Stibor Sturm vyznávámy, Ze jsmy to k jeho prosbě učinili
69*
