50 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
dobří lidé zpravují, a byť pak i na zboží páně to se stalo, (jehož toho nenie), ano
Soběslavští řiedko by shonóv na našem sboží nečinili; a též s Chúsníka netoliko na
zajiece, ale i na zvéf vysokü, kdeZ ji piézvie, chodie, a my jim toho nehájíme,
poněvadž sme za to nic nedali; ani pokrmu jim dobÿväme. Protoż dle smluv kie-
sfťanských, kteréž se páně Mtí jmáme, snažně žádáme, aby našě lidi z toho vězenie
s tenaty propustiti ráčil. A toho úplně doufáme, že to učiníš, dada nám úmysla svého
odpovéd listem tvym pri tomto poslu. Datum feria IIII. ante festum beate Elisabeth
anno oc quinquagesimo. Purgmistr a radda mésta Hradisté Thábor.
Slovutnému panoëi Prokopovi z Sobésfna, purgrabf na Dobronicfch, sûsedu milému.
1599.
Jindřich z Rožmberka Janovi z Hradce: o pečetích, o jízdé do Sobéslavé i do Prahy oc. (M)
V Č. Krumlově 1450, 19. list. — Konc. arch. Treb. Fam. Rosenberg 8.
Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A jakož mi nynie píšeš
a pečeti (posieláš), tomuť sem srozuměl. Milý přieteli, kdyžť jediné klejtovej list do-
konám, chciť ji ihned zasé poslati. Dále věděti dávám, že v tuto neděli na večer
v Soběslavi lehnu. I psal sem panu Oldřichovi, aby tě obeslal a [s] sebú do Sobě-
slavi pojal, protoż prosimt tebe, aby tu s niem pfijćl. A také se chystal, aby dále
sem do Prahy jól vedle těch psaní. O sedlo, kdy se bohdé shledéme, ûstné s tebû
o to rozmluvím. Datum Crumblow f. V. in die Elizabet, annorum Lmo.
Jindfich oc.
1600.
Farář Štěpánovský stěžuje si u Oldřicha z Rosenberka na osadníky. (M)
B. m. a d. (1450?). — Současný opis arch. Treb. I. A. 3 Ke. 61.
Urozený pane, pane milostivý. Jakož .VMt mně ve jméno božie podal kostel
v Štěpánově se všemi požitky kostelními i s užitky, což k tomu příslušejí: pane
milostivý, prosím VMti, račte mne přeslyšeti s osadními, a mé nedostatky, co mi na
nich scházé, spatfiti. Najprve bohdá na mně jim nemá scházeti; nebť jim řád ko-
stelní vešken činím, svátostí jim dobývám, kněze dobrého a hodného jim chovám,
jesto sliżi, kfsti i kóż6 druhdy, a sám já viece káži i křstím v nüzi. Item čeleď
sobě hodnú chovám: kuchařky, děvky, pacholky a zvláště šafáře dobrého věrného,
ješto by rád mého dobrého hleděl a opatroval, ale nesmie pro sedláky, ješto jemu
řékají: Vida učiň sě nevida, ažť tebe neztleštiem až do pláčě oc. Item vína a oplat-
kóv k božie službě mi nedávají, jakožto od stara dávna právo jest a jakožto u jiných
kostelóv dávají osadní; to já sám za své musím dobývati a kupovati. Item desátkóv
mi nevydávají, jakož by mi spravedlivě vydati měli; neb jsú mi zadrželi viece než
