z roku 1489. 489
Osmnádcty, ktoZ by zde v těchto městech dílo neslušné aneb falešné dělal,
a zde jeho prodávati nesměl, aby také jeho jinam na jarmark nevozil. Pakli v tom
by kto shledán byl, jakž a več páni s staršími obrátie, aby tu pokutu dal.
Devatenádctý, ktož by kolivěk kupci do jiné země řemeslo naše dělal,
budto klobiky bobrové nebo jiné, aby těch bez přísežných nevydával, leč je oni
prve ohledají, aby v tom pánóm i obci těchto měst i řemeslu našemu lehkost ani
žádná hanba se nedála.
Dvadcátý, aby každý syn mistruov měl právo po otci svém.
Jedenmedcietmý, který mistr chtěl se zde z Nového města aneb zase
též z Starého města na Novém městě osaditi, aby byl zachován a přijat, jakožto na
mistra slušie, a do cechu aby dal patnácte grošuov českých.
Dvamedcietmy, pokuty, kteréž by pfileżely k kusóm a artykulóm nade-
psaným, ktož by se dopustil, ten aby dal kopu grošuov míšenských. A ta má dělena
býti na tři diely: panu purgmistru a pánóm z té pokuty dáno buď třidceti grošuov,
panu rychtáři deset grošuov, a do cechu jich dvadceti grošuov.
Třimedcietmý, žena, která by ovdověla v jich řemesle po manželu svém,
aby proto řemeslo dělati mohla i prodávati svobodně a se Ziviti, dokud by na
vdovské stolici seděla.
Protož my k jich prosbám, jakožto slušným a podobným a obci užitečným
jsüce nachyleni a chtiece tomu rádi, což na nás jest, aby to nadepsané řemeslo klo-
búčnické, jakožto i jiná řemesla v městě našem síliti a rozmáhati se mohlo, a slušná
i spravedlivá diela dělajíce ke cti městu našemu i všie obci k užitku bylo, jim
totižto i všemu řemeslu jich nadepsaných všech kusuov a artikuluov společně i kaž-
dého zvlášť plné naše k nim povolenie dávajíce, potvrzujem tiemto listem, a to dotud,
dokudZ by nämi anebo našimi potomními nétco uZitecnájSieho a v&ie obci prospés-
nějšicho nalezeno nebylo při tom řemeslu anebo starším a mistróm éastopsaného
řemesla jiného lepšieho v řemesle se nezdálo. Toho na svědomie i potvrzenie petet
menší města našeho svrchupsaného dali sme přivěsiti k tomuto listu. JenZ jest ddn
léta od narozenie Syna božieho tisícieho čtyřstého osmdesátého devátého, ten úterý
po svatém Vavřinci, mučedlníku Božiem.
42.
Konšelé Novoměstští potvrzují artikule řemesla kloboučnického.
1489, 27. srpna.
My Štěpán Huncleder, v tu chvíli purkmistr, Sigmund Huolka, Vácslav Ža-
tecky, Väcslav Selik, Jan Radoch, Mařík Kropáček, Jan sládek, Hron súkenník, Jan
Velvarský, Jan od kos, Stěpán Sekule a Lukeš krajčí, konšelé přísežní Nového
Archiv Český XIV. 62
