476 B. XIV. Artikule cechů Pražských
dobrovolně. Jenž jest dán léta od narozenie Syna božieho tisícieho čtyrstého padesá-
tého osmého, ten pondělí po hodu svatého Martina.
83.
Konšelé Novoměstští potvrzují artikule cechu mydlářskému.
1464, 27. unora.
My Jan Vschodecký purkmistr, Jíra Mainuškovic, Jan z domu Haléřova,
Beneš Cukmanský, Hynek z Luniekovic, Jan Tatrman, Pavel VySchrad, Petr Penizek,
Jan Bielý od hvězd, Klement Kostelecký súkenník, Petr z domu Hložkova a Jindřich
z rohu sladovník, konšelé Nového města Pražského, mocí listu tohoto vyznáváme,
že opatrní muži mistři starší řemesla mydlářského, spoluměštěníné a súsedé nasi,
vstúpivše před nás do plné rady, žádali a prosili, abychom jim nálezuov a artiku-
luov vespodpsaných, o nichž jsú ве všickni v tom řemesle dobrovolně a jednostajné
svolili; z moci úřadu našeho konšelského potvrdili; a my znamenavše jich prosbu
a žádost, kteráž nám se v ty časy viděla podobná, obci i jich řemeslu prospěšná,
chtiece, aby se město naše dobrými řemeslníky množiti zase mohlo, kteréž pohřiechu
v tyto války veliké a mory časté jesti bylo umenšeno, k těmto dole psaným arti-
kuluom svolili jsme a moc jim plnú dali, dokavadź by jim užitečnější artikulové obci
i tomu jich řemeslu nebyly nalezeny a vydány.
Z nichžto první tento jest, ktož by se chtěl v tom řemesle za mistra po-
saditi, aby se s námi a s obcí přijímání těla božieho a krve jeho svaté vedlé kom-
paktat s svatým koncilium Basilejském srovnával.
Druhé aby sobě od pánuov městského práva dobyl.
Třetí, aby listu zachovacího sobě dobyl, kterakého jest rodu a kterak se
zachoval, kdež jest prvé obýval.
Čtvrté, aby řemeslo před staršími přísežními okázal na jich pochválenie.
Páté, aby žádný z jich řemesla bez starších vuole a vědomie učedníka
nepřijímal.
Šesté, ktož by mýdlo prodával, to mají starší na pana purkmistra znésti,
a s jeho rozkázániem aby to bylo slušně napraveno.
Sedmé, ktož by se mistrem posadil, aby dal do jich cechu 15 kop gr. pro
potřeby k jich i k uobecnému dobrému.
Osmé a poslední, ktož by z nich, jsa obeslán. od starších, nepřišel do cechu
neb jinak mistróv starších nechtěl poslušen býti, i všeliký neřádný, toho mají moc
trestati i do šatlavy dáti a pokutu libru vosku s něho vzieti; pakli by kto vždy
přes to chtěl svévolný býti, toho budú moci z řemesla vyvrci a kázati jako nepo-
slušného, však vždy prvé na pány to vznesúce, leč by toho chtěl skutečně opra-
