460 B. XIV. Artikule cechů Pražských
našemu požitečná, chtiece rádi, aby sě město naše, kteréž jest pohřiechu v tyto časy
válečné zahubené a mory častými na lidech i na statciech zchudlo i zmenšeno, zase
se dobrými řemeslníky ploditi a množiti šťastně mohlo ke všie obci požitku, těchto
artikuluov dolepsanych jsme jim potvrdili a mocí üfadu na$ého z rozkázánie a svo-
lení všie obce tiemto listem potvrzujem, ktefíZto jakoz jsme zpraveni byli prvé také
v našem městě držány.
Najprvé, že mistři sedláři svrchupsaní mají dva starSie přísežná na svém
femesle jmieti, aby to řemeslo spravovali obyčejem takovým, jehožto jiná řemesla
požívají, a ta staršie mají vždy v rok měněna býti, aby sobě práce zespolka po-
mohli všickni nésti, leč by sé řemeslu všemu zdálo druhý rok ty starSie zuostaviti;
a ta dva stařšíe mají řemeslo sedlářské ohledovati, aby dobré dielo bylo, chudému
i bohatému aby sě dála spravedlivost; pakliby u kterého mistra nespravedlivé dielo
bylo nalezeno, to aby bylo vzato od starších a mezi mistry položeno, a ten mistr
aby dal pokuty patnádcte grošuov.
Druhé, ktož by sě chtěl za mistra posaditi, aby sě v přijímání skutečném těla
a krve pána našeho Jhesu Crysta pod obojí spósobú srovnával časy svými s jinými
obyvateli našimi vedle kompaktat a smluv s svatým concilium Bazilejskym, a aby
přinesl list svého zachovánie, odkud jest rodem, že jest z poctivých a dobrých rodi-
čuov a že sě jest dobře zachoval, kdež jest prvé obýval, a to pro čest toho ře-
mesla; potom aby řemeslo svú rukú udělané okázal mezi mistry, zejména tři sedla,
jedno s kostmi, druhé pošité všecko, třetie povlečené z sucha, na jich pochválenie;
a když to učiní a přijat bude za mistra, aby sobě od pánuov práva městského dobyl
a do cechu mistruom dal puol kopy grošuov a dvě libře vosku.
Třetie, kteráž jsú sedla za starodávna byla dělána v jednu kóži, ta mohú
ještě dělána býti spravedlivě; také žádný mistr aby žádnými kostmi sedla vuokol
neobkládal, kromě jeleních rohuov, opět ovčími kóžemi aby nepovláčil sedla žádného,
než koží Benádckú, kromě pošitých sedel. Také kderýž by luk povlekl svinskü koží,
aby naň nebil kosti nikdiež více kromě okolo hlavy. Item sedlo každé má býti de-
kováno břiezdú pod pokutü svrchupsanü. Také staré sedlo nemá býti prodáváno za
nové pod túž pokutú; opět žádné sedlo nemá býti plátnem povlačováno ani svrchu
ani vespod. Item kterýžby lukař bydlel v našem městě, nemá prodávati lukuov ven
z města, leč by mistruom sedlářuom potřebie nebylo.
Čtvrté, když by mistři obeslali řemeslo ku potřebě, aby všickni byli k jich
obesláni; pakli by kto nebyl bez hodné příčiny, má pokuty libru vosku dáti. A těch
starších mají býti poslušni jako slušie.
Páté, na všaké suché dny aby sě mistři i tovařišé scházeli, kdež mistři starší
miesto položie; a mistři aby dávali do cechu po jednom groši a thovařišě po třěch penězích.
