450 B. XIV. Artikule cechů Pražských
chtiece, aby se město naše válkami velikými v těchto létech pohřiechu umenšené
a ochuzené dobrými řemeslníky a obyvateli tiem spieše zase množiti a bohatiti
mohlo, a řádové poslušenstvie aby у tom řemesle byli zachoväni, a obci spravedlivost
se v tom déla, k těmto dolepsaným artikuluom a svolení jich, poněvadž se nám
slušní, řádní a poctiví v ty časy viděli, dali jsme naSe povolenie, a z moci úřadu
našeho konšelského, jich jsme potvrdili a mocí listu tohoto potvrzujem přikazujíce,
aby ode všech, jichž se dotýče, pevně byli zachováni pod pokutami dolepsanými.
Z nichžto první jest tento, že mají každý rok své staršie cechmistry
přísežné jmieti, a ti aby řemeslo obyčejem starších spravovali jako slušie.
Druhý artikul, ktož by se odjinud sem do města přibral aneb zdejší
tovařiš a chtěl se v jich řemesle za mistra posaditi, ten má najprv list svého za-
chovánie přinésti, odkavad jest rodem, a kterak jest se zachoval, a má řemeslo před
staršími mistry okázati na jich pochválenie, že je umie dobře dělati rukama svýma,
a práva městského má sobě od pánuov dobyti, pak do jich cechu a bratrstva má
dáti půl kopy a dva grošuov a k tomu dvě libře vosku, a jich poslu jeden groš;
a k tomu má se ve všech řádiech a obyčejích dobrých s řemeslem srovnávati bez
výtržky a poslušen býti jako slušie; než syn aneb dcera mistrova, když chce cech
mieti, ty mají sobě práva dobýti dvěma libroma vosku od vstúpenie v manželstvie
v jednom roce; pakli ten rok zmeškají, mají sobě práva dobýti jako hosté, jakož
svrchu psáno stojí.
Třetí artikul, cechmisři každý rok den sv. Ondřeje mají kúpiti sviece
za osm haléřuov k Matce boží Sněžné do kláštera, a tu všecko řemeslo má býti
s sviecemi na oféře ke cti pánu Bohu, jeho milé matce i všem svatým; a mají se
sjíti u cechmistra, kdež jim bude rozkázáno, a odtud jíti spolu k té oféfe s pocti-
vostí; a ktožby to zmeškal, má dáti jeden groš pokuty do jich cechu, leč by se
jemu od starších milost stala.
Čtvrtý artikul, když který hospodář neb hospodyně z jich bratrstva
umře, aby všickni hospodáři a hospodyně toho řemesla to mrtvé tělo k hrobu po-
ctivé společně provodili; pána Boha za duši prosiece, neb toho bude každému po-
trebie. Pakliby který hospodář neb hospodyně toho neučinil, má dáti jeden groš
pokuty do jich cechu. Pakli umře kterému mistru pacholek neb děvečka, při tom
pochování má býti toliko hospodář neb hospodyně pod pokutú svrchu psand.
Pátý artikul, že vždycky ve čtyřech nedělích každý mistr má do pušky
polożiti dva penieze, a ty penieze та)! obráceny byti na jich femesla dobře poctivé
a užitečné.
Šestý artikul, když cechmistři řemeslo s pansků vuoli obeśli, mó
každý do cechu přijíti pod poslušenstvím a pod pokutú jednoho groše, kdyžby nebyl
svévolně. Pakliby kto v tom cechmistruov nechtěl poslušen býti, neb k jich obeslání
