412 C. XIX. Listiny klášterů Sedleckého a Skalického
a zápis zvláštní udělali sme. Že pak již psaný Vilém, hnut jsa milosrdenstvím a maje
péči o to, aby tím lépe čest a chvála pánu Bohu všemohúcímu v témž klášteře se
dála, a kněží téhož kláštera aby zvláště za předky jeho i tudíž za něho a přátely
jeho i také budoucí jich prosby činili a modlili se: I postoupil jest dobrovolně
kněžím téhož kláštera zase napřed kláštera i také dvoru poplužního tudíž s lidmi
kmetiéóními, dédinami, lükami, lesy, pastvišti i se všemi a všelijakými toho kláštera
príslušnostmi, poplatky a požitky; a prosil jest nás, abychom ráčili v tom také mi-
lostivě mieti se a to opatřiti, aby více ten klášter i s tím se vším, což jest k němu
již psaný Vilém zase postoupil, žádnému zapisován nebyl, ale aby ty všecky věci
při témž klášteře a při kněžích tudíž zůstaveny a zachovány byly. My v tom zna-
jíce jeho dobrý úmysl, a majíce o to péči jakožto král křesťanský, kdeż bychom
mohli, abychom to jednali, aby čest a chvála pánu Bohu všemohúcímu se neumenšo-
vala, ale raději aby se rozmáhala a šířila; protož s dobrým rozmyslem a naším
jistým vědomím, mocí královsků chceme a to timto listem ustanovujem, aby víc již
psaný klášter i [s] sbožím svrchu dotčeným, což k němu od téhož Viléma postou-
peno jest, námi i také budoucími našimi králi Českými ani žádným jiným zapisován,
zastavován ani kterak zavazován byl do žádného času, ale ty všecky věci aby při
témž klášteře a při kněžích téhož kláštera zuostali, a to po věčné časy budoucí.
A jestliže bychom kdy my nebo budoucí naši králové Čeští anebo kdo jiný ten
klášter s jinými jeho příslušnostmi tak a vedle toho, jakož svrchu dotčeno jest,
z nepaměti aneb kterak koli jinak zapsali, zastavili nebo zavázali, to rušíme, kazíme
a moříme, a chceme, aby to žádné moci nemělo ani míti mohlo proti tomuto našemu
listu. Tuto milost další při tom témuž Vilémovi činíce a dávajíce, aby on ten klá$ier
i s opatem a kněžími téhož kláštera nynějšími i budoucími měl a mohl zpravovati,
aby tu řád zachován byl. A jestliže by opat aneb který jiný kněz tu v řádu státi
nechtěl, tehdy tyz Vilém s raddü opatuov kláštera Sedleckého a Zbraslavského bude
moci jiného opata aneb kněze tu dáti. A již tak má vládnůti tím klášterem a kně-
žími až do své živnosti, a nic déle. A po smrti jeho má zase spadnúti vrchní právo
vládnouti téhož kláštera na nás a budoucí naše, krále České. A tak témuž Vilémovi
toho listu potvrzujem a jej pfi ném zuostavujem, kderyzto jest jemu udélán od
opata a konventu téhož kláštera, aby při témž zuostaven byl tak a vedle toho, jakož
ten list ty věci šíře a světleji v sobě drží a zavírá. Tomu na svědomí pečeť naši
královskú kázali jsme privčsiti k tomuto listu. Dán v Praze v středu před sv. Vítem,
léta božího tisícího čtyřstého osmdesátého prvního, království našeho léta desátého.
Ad relacionem domini Johannis de Sselnbergk,
cancellarii regni Bohemie oc.
