g let 1415 aż 1456. 407
sentium reuocauimus, irritauimus, anullauimus, reuocamus, irritamus, anullamus et
nullius dicimus, pronuncciamus et declaramus debere fore roboris vel vigoris. Decer-
nentes et volentes, quod honorabilis abbas monasterij Czedlicensis prefati eciam
auctoritate propria, assumptis sibi ad hoc, si opus fuerit, suis fautoribus et amicis,
se de eisdem bonis sui monasterij omnibus et singulis, vbicunque eciam fuerint con-
stituta, dcbcat et possit intromittere, tenere, vtifrui et absque impedimentis cuius-
cunque, eciam nostras litteras habentis seu alias cum violencia possidentis; ac
eciam sibi pro recuperatione eorumdem bonorum tutores, defensores et adiutores
eligere et recipere pro suo comodo, quociens sibi visum fuerit expedire. Precsen-
tium sub nostre Maiestatis sigilli testimonio litterarum, datum Nuremberge anno
Domini millesimo quadringentesimo vicesimo secundo, dominico proximo ante festum
sancti Dartholomcei apostoli, regnorum nostrorum anno Hungarie oc trigesimo sexto,
Romanorum duodecimo, Bocmie vero tercio.
[Na ohybu:] Ad mandatum domini regis d. Georgio episcopo Patauiensi can-
cellario referente, l'ranciscus prepositus Strigoniensis.
[Na rubu:] R[egistrata] Henricus Fye. — Veliká královská peóet visí na proužku pergamenovém.
— V archivé Orlickém v kopiáti Sedleckém è. 11 fol. 133 jest opis vepsanf okolo r. 1700.
16.
Císař Sigmund panoši Vaňkovi z Miletinka zapisuje městečko Týnec nad Labem a 7 vsí klá-
štera Sedleckého v 1000 kop gr. s povinností, aby platil berni, jaká před tím ročně vycházela
od kláštera z toho zboží do komory.
V Praze 1436, 21. září. — Orig. perg. arch. Č. Musea. — Tištěno v A. É IV. 176.
17.
Smlouva, podle které sousedé Kutnohorští od kláštera Sedleckého drží zahrady v Hlouškách
a při Kamenné cestě pod úrok 6 kop jen do času.
В. т. 1456. — Kopiář Sedlecký v arch. Ol. č. 11 fol. v. 145.
Smlouva, však nepodstatná.
My kněz Jetřich opat a konvent kláštera Sedleckého známo činíme tímto
zápisem všem vůbec, a kdož jej čísti a nebo čtouc slyšeti budou, že s opatrnými
pány šephmistrem a konšely i staršími obce na Horách Kutnách učinili jsme smlouvu
a svolení přátelské o ty zahrady Hloušecké a Štanwecké a o dědiny, kteréž sousedé
jich drželi sú a drží od našeho kláštera, a jenž z nich tyto léta předešlá obci úro-
čili sú a platili i ještě platí takovú toto [sic]. Tak že oni ty jisté zahrady a dědiny
mají držeti, jakož sú i prvé drželi, bez překážky naší i našeho konventa, a to do-
tavád, dokudž králova Mt král Ladislav, pán náš nejmilostivější, sám země spravo-
vati nebude bez správci, a to do stvrzení arcibiskupa k arcibiskupství Pražskému.
