398 C. XIX. Listiny klášterů Sedleckého a Skalického.
10.
Opat a konvent Sedlecký prodávají Vavřincovi z Kaňku dvůr Předhorský za 190 kop gr. pod
úrok 8 kop gr. se zachováním sobě panství nad ním.
В. т. 1410. — Transumpt pap. ze 17. věku v arch. Orlickém.
V knihách starých s puklami folio 107: Lorenc z Kaňku.
My bratří Jakub opat, Heřman převor, Jan podpřevor, Ondřej klíčník,
Augustin bursnéř, Kunrad farář na Horách Chutnách, Jan fortnéř a kazatel, a veskeren
konvent kláštera Sedleckého řádu cisterského, příležícicho Pražskému biskupstvic,
vyznáváme a známo činíme obecně tiemto listem, že my s dobrú raddú a rozmyslem
a naší dobrú volí i našich starších, pro potřebu i nedostatek kláštera našeho a obtic-
žení, právě a řádně prodali sme, prodáváme jim mocí listu tohoto poctivému muži
Lourencovi z Kaňku, našemu spoluměštěnínu na Horách Chutnách, a Katcřině jeho
manželce i jeho budúcím, právem purkrcchtním náš dvór i zboží příležící na Senné
ulici pred Horú, jenž někdy byl jest Mikulášuov Katczuov, dvuor se vším jeho po-
plužím i s lukami i se všem tiem, což k tomu dvoru přísluší, jakož jest již jmeno-
váno, a zvláště sc třmi lúkami, kteréžto od starodávna k tomu dvoru příslušely js
a příslušejí, z nichžto první jest jmenována v Rudlantě a leží při Labi u Starého
Kolína, a druhé dvě na obci Libenické příležící nad dvorem již jmenovaným, za sto
kop gr. a za devadesäte kop gr. prazského rázu, kteréž jsme úplně a docela my od
jmenovaného Lorence přijali a vzali a obrátili smy na potřebu našeho kláštera.
A on již tu muož i má jakožto purkrechtni élovék sedéti, drżeti, požívati dědičně
bcze všeliké překážky i zmatku naší i našich budúcích i všelikých lidí; a to pod
touto výmienkú, že již jmenovaný Lorenc, jeho manželka Kateřina i jeho budüci,
nám a našim budücím a našeho kláštera mají a dlužni jsú věčně do budücicch
časuov úročiti a dávati každý rok úrok jakožto dědičným pánuom osm kop gr.
dobrých stříbrných pražského rázu, bez ponúccní a beze všeliké lsti, ke dyěma úroč-
níma dnoma na každé léto, a to ihned na sv. Havla, kterýž najpry příští jest, čtyři
kop [sic] groSuov diév jmenované mince bez pontcenie, na sv. Jiří, kterýž najprv
potom příští jest, čtyři kopy gr. dřév jmenovaných pcněz, a tak potom vždycky úročiti
a dávati na ty jiZ jmenované dni üroéní, a to bez ponücení a vééné na budücí éasy.
A jestliže by dřév jmenovaný Lorenc i jeho manželka Katcefina ancb jeho
budúcí, ancb ktož by tu přísedící byl dřév jmenovaného dvoru, dřév jmenovaný plat,
to jest čtyři kopy grošuov dvakrát v jednom roce, jakož svrchu psáno stojí, nám
i našim budúcím nezaplatili, jehož Bože nedaj, kterémuž by se to úročnicmu dni
přihodilo, tehdy máme i můžem my, i naši budúcí moci budú a mohů, dřév jmeno-
vaného Lourence dvoru neb svrchu psaného zboží muožem fentovati vedle našeho
klášterského obyčeje a práva beze všech i všelikých lidí buďto světských ncbolito
duchovních překážek. A také zachováváme zboží sobě i našim budúcím i našemu
