g roku 1528. 345
K artikuluom těm, jichs mi poskyt, ať bych sám na ně odpověděl, neodcházeje
k svým nadymačuom, — o nichž já nevím, a ještě pravím, že bych rád věděl, na
koho máš domnéni, at by, chtél-li by, psal, jesto by po rozumu poznal, — při-
stoupím krátce, neb sem již prodloužil, na jiné dávaje odpověď.
První artikul vydal si mi: „na čem pravé křesťanstvo záleží“? Jiného základu
anebo gruntu křesťanstvu kromě Krista pána, aneb jeho život útrpný, nevím. Neb
svatý Pavel I. Corinth. 3. praví: „Fundamentum enim aliud nemo potest ponere
praeter id, guod positum est, guod est Christus Jesus“. A na tom základu stavíme
se, když v Kristu pánu aneb u vieře jeho křtíme se, dábla i všech skutkuov jeho
i vší pýchy jeho se odříkáme, tu starého člověka, jenž jest hřích, svláčíme, a v nového
člověka, jenž jest Kristus, obláčíme se, jakož svatý Pavel ad Gall. 3. die: ,Quicunque
in Cristo baptizati estis, Christum induistis*. A od něho, jako i mistr Jan Hus po-
kládá, sloveme křesťané.
Druhý artikul: „které jest pravé pokání“, samo to slovo pokání okazuje. Neb
pokání, jako by řekl lkání, želení aneb plakání, t. na hříchy. Lukáš svatý VII.
napsal: Magdalena že jest plakala na hříchy, až i nohy Pánu smočila; a Pán ráčil
jí řieci: Odpůúštějí se tobě hříchové. A z toho pláče činí hříšný ve jméno boží
almužnu za hříchy své, pamatuje, že jednomu králi hříšnému rada dána byla, Danielis
4.: „Redime peccata tua elemosinis“. A Pán spasitel hříšným ráčil pověděti Luc. 11.
,Date elemosinam, et ecce omnia munda sunt vobis^. A to jest znamenala nám
Magdalena, když mastí zmazala nohy Krista pána při pokání svým. Opět posti se,
modli se pánu Bohu, pamatuje na řeč pána spasitele, kterúž mluviti k učedníkuom
svým ráčil, Math. 17.: „Hoc genus non ejicitur, nisi per jejunium et orationem“.
Marc. 9.: „Hoc genus in nullo potest exire, nisi in oratione et jejunio". A jaké
pokání bylo oněch Nynivitských, o nichž sám Pán Math. 12, Luc. 11. die: že sú
pokání činili k kázání Jonášovu. A jaké pokání činili? Jonae 3.: „Odvrátivše se od
své zlé cesty, postili se i s hovady svými“. Nyní Lutheriani tomu by se smáli.
Oblekli se v pytle, a všickni k pánu Bohu volali. A opět 3. R. 21.: Achab pokání
činil, oblek se v žíni, postil se, sklopil hlavu doluov. A skrze to pokání i Nynivitští
i Achab oumysl boží a hněv přelomili. A že jest pán Buoh přijal od nich to pokání,
tehdytě bylo pravé. A beatus Crysostomus de poenitentia takto die: „Si oraveris
et jejunaveris et elemosinam juste feceris, complesti pretium, redemisti peccata tua,
remissa sunt crimina, reparata est vita tua“. Nebude-liž to pravé pokánie? |
Třetí artikul: „která viera pravá k spasení?“ Athanasius beatus za mne od-
povídá; in symbolo suo takto položil: ,Quicunque vult salvus esse, ante omnia opus
est, ut teneat catholicam fidem. Fides autem catholica haec est, ut unum Deum in
trinitate et trinitatem in unitate veneremur“. Sou pak také i jiné věci, o nichž
a jimž máme věřiti právě, chceme-li spaseni býti, jako 12 článkuov viery, a cožkoli
Archiv Český XIV 44
