322 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do v. 1526.
stydatě pocházela, a z takových příčin že by jie pojieti nechtěl, a že by se jí v tom
nikdy nezavázal. Kdež pak toho jistů zprávu máme, že jest velmi všetečná dívka
byla. I žádal jest nás k VMti za přímluvu, i VMti my pokorně prosíme jako pána
svého milostivého, že VMt k kněžně Její Mti přímluvu učiniti ráčíte, aby Její Mt jeho
k tomu mieti neráčila, aby měl tak hodný mládenec k tak lehkému místu přijíti pro
její nestydatú všetečnost. A také VMt račte věděti, že jest u nás valchářem a jistě
nám dobře prospievá; a také i to můž býti, že by se pod VMtí osadil. Pakli by toho
tak prázen býti nemohl, ale i k tomu se hlasí, že by jí nějaký úplatek učiniti chtěl.
VMti vždy pokorně prosíme, že to VMt na přímluvu naši učiniti ráčíte; za milostivů
odpověd VMti po tomto poslu pokorně prosíme. Ex Sobieslaw, feria III. post festum
s. Katherine virginis annorum oc XV?XXV.
Cech řemesla soukenickyho mésta Sobéslavé.
Vysoce urozenému pánu panu Jindřichovi z Roznberka a na Krumlově sc pánu na-
šemu milostivému.
2217.
Jindřich z Rosenberka pořádku řemesla soukenického v Soběslavi: že se za Vaňka z Roseče
u kněžny Anny z Minsterberka přimluví. (M)
Na Krumlovć 1525, 14. prosince. — Konc. arch. Treb. I. B. 5 A P. 16 b.
Jindřich z Rozmberka a na Krumlově. Přízeň má, opatrní a zachovalí věrní
mili. Kdež mi píšete, oznamujíc, kterak by se nějaká příhoda stala u vás Vaňkovi
Novákovu synu z Roseče a Markéthě dceři Petrášově z Řečice poddaným kněžny Její
Mti, prosíc mne, abych se k kněžně Její Mti za toho Vaňka přimluvil: i jest mi to
velmi těžká věc učiniti, poněvadž obé Její Mti kněžny poddaných jest; však mám za
to, že brzy v Hradci budu, i tu já o to chci s knčžnú JMtí rozmluviti, budu-li mu
co zjednati motci. Však proto předse podle žádosti kněžny JMti ať se ním rychtář
zatím ujistí a jej na rukojmích má. Datum Crumlow feria V. post s. Lucie virginis
anno domini XV°XXV°.
Opatrnÿm a zachovalým cechmistróm řemesla soukenického v městě Soběslavi věrným milým.
2218.
Paměť Vácslava Pasovařského ve příčině závěti Petra z Rožmberka. (M)
B. m. (1525, konec). — Přepis současný arch. Třeb. Fam. Rosenberg 15.
Item pamět od Václava Pasovafskyho:
Prosím tebe, pošli pečeť sem, chci zřízení učiniti. Poněvadž pan Švamberk
umřel, taky se bojím, neb nevím, kdyby na mne taky přijí[ti] mohlo.
A když strejc pečeť jeho přitiskal, tu jest Pasovařský sám nebyl.
