Dopisy z roku 1447. 31
1539.
Jan z Hradce Oldřichovi z Rožmberka: aby položil rok Jana Štítného s Vítem ze Rzavého
a Maksantem. (M)
V Telči 1447, 14. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10.
Službu svü vzkazuji, urozený pane a přieteli zvlášče milý! A jakož sem tě
již častokrát obsielal, kterak služebníci moji a tvoji mají spolu činiti, Ščítnej, Vítha
a Maksant, o některé záščí, ješto jim Ščítnej z toho vinu dává, a na tojs mi odpo-
vědi nedal. I ufámť a věřím, Ze se k tomu přičiníš, ať by se miesto mezi nimi stalo.
I prosím tebe, vydaj jednoho a já druhého, ať sú ti toho mocni, at se jim po těch
miesto stane, nebo mi služebníci moji dávno túží, žeť nemohú konec o to jmieti.
A toho mi daj odpověd po tomto poslu. Datum in Telcz f. IIII. ante Festum sancti
Viti, anno oc XLVIT. Jan z Hradce.
Urozenómu pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka, přieteli mému zvlášče milému.
1540.
Oldřich z Rožmberka Janovi z Hradce: aby uložil rok ve sporu Jana Štítného s Vítem ze
Rzavého a Maksantem, pak o lidech Vácslava Zmrzlíka oc. (M)
V Krumlově 1447, 17. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 10.
Službu svü vzkazuji, urozeny pane a přieteli zvláště milý! A jakož mi píšeš
o Štítného a úředníky mé a dotýčeš, žeť sem prve na to odpovědi nedal: milý přie-
teli, jáť se nepamatuji, bych já tobě kdy na tvé listy odpovědi nedal, leč by mi
tvój list některý nedošel. Avšak jakitékoli, nechť služebník tvój jednoho dobrého
člověka tu v kraji vydává, a moji úředníci také jednoho mají vydati. Pakli by se ti
smluviti nemohli, ale vérímt, Ze se sám jakožto najvyšší ubrman k tomu přičiníš,
aby vždy mezi nimi k konci přivedeno bylo. A jestliže by moji v čem scestni byli,
majíť po tobě opraviti. Též zasě jestliže by tvoji v čem scestni byli, věřímt, že též
zasč učiníš. A ihned sem obeslal své úředníky, aby jednoho vydali a tobě věděti
dali, a ty aby jim rok položil a konec mezi nimi učinil, nebo bych já nerad, byť
mezi tvémi neb mémi která róznice byla. Takéť bych velmi rád viděl, by se dobře
měl. Dále věděti dávám a mám za to, že tebe to tajno není, kterak moji služebníci
s Zoběslavi [sic] zbili pěších na 18te, ješto po cestách lúpili. A někteří potom ožili,
kteříž duši v sobě byli zatajili. I neviem, čí sú byli; než druzí praví, že by Václa-
vovi Zmrzlikovi : byli, ale však mi ježště žádný o nich nepíše. A což dále v tom
zviem, dámť věděti. Datum Crumblow, sabato post Viti, annorum XLVII.
