296 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
dal, kterúž ted VMti posielám. Kdez VMti písé, Ze jest VMti omylné zpráva dána,
že syn téhož hamerníka ještě leth nemá, aby mohl hospodařeti; i byl jest syn téhož
hamerníka včera u mne a dal jest mi zprávu, že jest otec jeho jemu grunth před
panem Petrem Fencalikem vz[djal, a hamerník jest sobé svrèek pozuostavil, a pan Petr
Fencalík jest hamerníkova syna se dvěma bratřími na grunth za hospodáře přijal;
byť leth neměl, nebyl by jej přijímal. Tu jest jedno vejmluva k VMti. Než syn
téhož hamerníka VMti vysoce prosí, poněvadž pan Fencalík nechce hamerníka VMti
propustiti, že ráčíte panu Fencalíkovi list přímluvčí psáti, aby byl z vězení puštěn
a na rukojmé dán; toho VMti chce potomně po všecky časy ród zaslüziti. Ex
Trzebon, feria III. post conuersionem sancti Pauli annorum oc XV^XVIIT. Vincenc.
Vysoce urozenému pánu panu Petrovi z Roznberka oc, pánu mému JMti milostivému.
2166.
Kněžna Anna Minsterberská Petrovi z Rosenberka: o propuštění zádušního člověka z Dra-
chova Veselským. (M)
Na Hradci 1518, 1. února. — Orig. arch. Třeb. I. A. 3 Ka, 47 f.
Modlitbu svü vzkazuji VMti, urozený pane, pane bratře a příteli muoj milý.
Jakož mi psáti ráčíte, že by vás poddaní vaši Veselští zpravili, kterak bych já rozkázala
člověka jich zádušního jménem Jíru Hartle vzíti a jej vězeti a s ním svú vuoli provo-
zovati, a #6 jsü mne o to starali povolné prosíce, abych jim člověka jejich propustila,
a byl-i by élovék jich mné co povinovat, Zé od ného v&ecko spravedlivé chtí uciniti,
a že ste tak z jejich zprávy srozuměli, že bych se na toho člověka táhla, jako by
člověk muoj dědičný byl oc. Pane a příteli muoj milý, za to mám, že jsú vám
oznámili tíž Veselští, jakú sem jim o tu věc na psaní jich odpověd dala, také i Vin-
cencovi písaři vašemu Třeboňskému na psaní jeho, kteréž jest mi o to na místě
vašem učinil, žé já ne člověka jich, ale člověka svého dědičného trestala sem, tresci
a trestati budu jako paní jeho dědičná. A ještě při tom stojím, jakož sem jim i Vin-
cencovi psala, jestliže oni lepší spravedlnost na ty duchovní lidi k dědičnému panství
ukáží, nežli já ji mám, jsúcí paní jeho dědičná, žě ji chci ráda viděti i slyšeti;
jestli to pak věc nespravedliva, což sem jim psala, a není-li pořadem podle zřízení
zemského, račte toho pane bratře muoj milý VMt sami povážiti. Také račte věděti,
poněvadž ste mi rácili o toho élovéka psáti, že sem téhož člověka svého na ru-
kojmie dáti chtěla, ale žádný z Veselských, kteříž jej prve vyručili, zaň slíbiti ne-
chtěl; z té příčiny dala sem jej vsaditi. Dán na Hradci v pondělí před hromnicemi
létha эс XVIII. Anna z boží milosti kněžna Minstrberská
a hrabina Kladská.
Urozenému pánu panu Petrovi z Rozmbergka sc, panu bratru mému milému.
