274 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
psal o člověka pána mého JMti o Janka z Zalin, žádaje VMti ode pána mého JMti,
aby byl propuštěn, i ještě nenie propuštěn. VMti prosím, že ráčíte to pro pána mého
JMt to učiniti a jej již propustiti rozkážete, poněvadž jest VMti grunthu otec jeho
vosadil, neb jest již na tom grunthu třetí hospodář po otci jeho. Ex Hluboká f. VI.
die sanctorum Simonis et Jude apostolorum anno oc XCT'.
Vojtéch z Jivovice, purkrabé na Hluboké.
Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmbergka oc, pánu mné pfieznivómu.
2121.
Petr z Šternberka posílá Vokovi z Rožmberka koně. (M)
Ve Lštění 1492, 26. října. — Orig. arch. Třeb. Familie Rosenberg 21.
Službu svú vzkazuji, urozený pane a švagře muoj milý. Tehdt vám kuoň Bře-
kovec posielám. A proto sem prodlil, Ze sem ho tak dlúho neposlal, neb jsú cesty
tvrdé byly. A milý pane švagře, divím se tomu, že šte mi nic nedali znáti, chcete-li
do Slez poslati, jakoż sem vás prosil; i jestliže byšte nynie chtěli poslati, neposie-
lajte, neb£ bych já nynie Petrle svého také doma neměl, nebť jsem jeho pro jeho
potřebu domuov odpustiti musil. Ex Lesstien, feria VI. ante Simonis et Jude apo-
stolorum annorum oc ХСП?. Petr z Sternbergka oc
Urozenému pánu panu Vokovi z Rozmbergka oc, Évagru mému milému.
2122.
Petr ze Šternberka Vokovi z Rožmberka: o novém sluZebníku Rosenberskóm, o cestó Vokové
do Slezska. (M)
Ve Lštění 1492, 13. prosince. — Orig. arch. Treb. Fam. Rosenberg 10.
Službu svú vzkazuji, urozený pane a švagře muoj milý! Vězte, že již Vohyzda
dnes jest u mne byl, na té cestě k vám jeda. I poslali jsú zase za ním, že se jest
musil vrátiti, neb jest jim ještě počtu neudělal. Když jej jmél délati, pan Jaroslav
v ty chvíle umřel. A tak mi jest ještě dnes přiřekl, že mimo vás u žádného nebude,
leć byšte se s ním o službu neráčili smluviti. A jestliže ráčíte rozkázati, jakž počet
udělá, že hned ku panu Petrovi pojede. Pakli rätite, aby příjezdu vašeho zase do-
čekal, vše se tak stane, jediné mi to dajte zase znáti. Také, milý pane švagře, roz-
umiem, že jste mému prvniemu psaní nevyrozuméli o to poslánie, co se do Slezi
dotýče. I tak psanie mé ukazuje, že bych já byl rád, abyšte hned byli někoho ke
mné vystrojili, a s Slezí zase jedúce, aby k nám byli do Prahy přijeli. I poněvadž
jest to zmýleno, prosím vás, milý pane švagře, že někoho ke mně ráčíte vypraviti,
co móžete najspieš. A já vám toho ród odsliżim v potřebu vaši. Zdař vám pán Buoh
