Úsemek i působnost soudu komorního zúšeny. Vilém z Pernšteina. V
püsobnost soudu komorntho?) a vysvětlují také dostatečně, proč právě předseda tohoto soudu
byl osobností nejspůsobilejší státi v čele strany, která usilovala o povznesení moci královské
a o přátelské urovnání sporů stavovských.
Nebude od místa věnovati zde nejprve některou pozornost panu Vilémovi z Pern-
šteina, bez odporu jedné z nejznamenitějších osobností v době Jagiellonské,!% arci toliko
potud, pokud rozsáhlá činnost jeho veřejná s působností soudu komorního v těchto letech
souvisela. Jemu udělil král Vladislav majestátem d. na Budíně ze dme 27. září 1490 pro
mnohé, ustavičné a pilné služby, které mu prokázal, práce a nákladův znamenitých v tom ne-
lituje, „úřad najvyššicho hofmistrstvie v království Českém k pravému jmění, držení a poží-
vánie se všemi toho úřadu spravedlivými příslušnostmi“, dokládaje, že chce, aby pan Vilém
„ten úřad jměl a držel a jeho požíval do živnosti své, nejsa toho zbavován ani kterak od-
tiskón od nás ani od budûcfch našich, králuov Českých, ani od žádného jiného bez své svo-
bodné vuole“.1%) Vilém z Pernšteina napotom r. 1500 vymohl sobě a svým nástupcům v úřadě
nejv. hofmistrství právo předsedati soudu komornímu, a také po celou tu dobu, z které zde
prameny soudu komorního uveřejňujeme, předsedal soudu tomuto. Soudě pak v komoře krá-
lovské „se pány a vladykami, krále JMti raddami, v soudu komorním sedícími“, a staraje se
svědomitě o spravedlivé a nestranné konání soudní moci na tomto soudě, zjednal sobě tou
cestou pověst doma i za hranicemi věhlasného státníka a vynikajícího soudce. Po vyhlášení
zřízení zemského bylo v červnu r. 1500 vyjednáváno s p. Petrem z Rosenberka, aby převzal
opět úřad hejtmanství zemského, následkem čehož by některé případy trestné, jako rušení
míru a jiné výtržnosti v zemi, byly nově zřízenému soudu hejtmanskému bývaly připadly;
avšak sešlo z toho, když mnozí z vyšších stavů na tom zůstávali, žádného hejtmana nepod-
nikati, a králi do Budína oznamovali, že toho není potřebí, aby hejtmana v zemi bylo, „po-
něvadž pan Pernšteinský soudy komorní držeti má“.1!) Král koncem ledna 1502 dostavil se
do Čech osobně, aby urovnal spory stavovské, a když se mu to nevalně podařilo, odebral se
koncem března téhož roku do Uher. Po čas pobytu svého v Praze soudil kromě velké pře
*) Pro spory ty často bylo soudu komornímu přerušiti svá zasedání. Tak soud ten ». 1502 vynesl k roku sv.
Martina toliko tři nálezy (R. č. 1176—1179), načež odročil se (srov. R. č. 1219, též Archiv Český VI. str. 277,
V. str. 263 a Palackého, Dějiny n. Č. V. 2 str. 49); r. 1604 o sv. Martinu a 1505 o Svátosti vůbec nezasedal;
rovněž po celý rok 16507 (srov. v tomto díle str. 141); z r. 1509 o Svátosti nejsou v registrech soudu komor-
ního zapsány žádné nálezy, poněvadž král meškaje tehdy v Praze sám soudil, a konečně o Svátosťi 1511 rovněž
soud komorní nezasedal, poněvadž tehdy odbýván sněm o útisky v náboženství.
10) Srov. Palackého, Dějiny n. Č. V. 1 str. 358 násl, Archiv Český I. str. 69, IV. str. 173 a VI. str.
493, a Riegrův Naučný Slovník VI. str. 255.
104) Majestát tento zachoval se v pfepise v rukop. Františkova musea v Brně č. 235 na 1. 77 (dle la-
skavého sdělení p zemského archiváře Dvorského) a též v rukopise Pernšteinském v Českém Museum cho-
vaném č. 146 (Archiv Český VI. str. 524). V majestátu tom ustanovuje se též plat nejv. hofmistru, a sice král
Vladislav přiřekl Vilému z Pernšteina, že mu má „ne s právem, ale z milosti z komory královské na každý
rok tisíc kop grošuov českých širokých stříbrných vydávati do jeho živnosti beze všeho zmatku a zadržo-
vánie“; avšak při tom ustanovil, že p. Vilém bude povinen menšímu hofmistru dvoru království Českého z to-
hoto tisíce kop vydávati 150 kop gr. českých stříbrných a dobrých každý rok při sv. Václavě. Druhým maje-
státem d. na hradě Pražském v ponděli den sv. Stanislava (8. května) 1497 ustanovil, poněvadž hofmistru dvora
královského král sám 150 kop vydává, že pan Vilém má bráti služby toliko zbývajících 850 kop, a to tak, že
mu každý týden má býti placeno počnouc od sv. Havla nejprv příštího po 16 kopách gr. č. z mince královské
na Horách Kutnách, a že poslední týden roku pořád zběhlého má mu býti vydáváno po 34 kopách gr. č. (Kop.
v rukop. Františkova musea v Brně 6. 235 na 1. 82.)
11) Archiv Český VI. str. 220 a X. str. 97 a 98.
