XV
nost upozornil tu také Sedlák, totiž na nepřesnost citátů biblických v ně-
kterých z těchto listů; a ta zajisté velmi překvapuje u Husa, jenž i v ža-
láři, a tedy z paměti dovedl bibli citovati přesně, a o jehož biblické
znalosti i z mého vydání, po zjištění četných citátů, lze se přesvědčiti.
'To tedy zase spíše žádá výkladu, že text latinský není původní, že listy,
aspoň některé, podle svého určení psány česky. Než tu ještě jiná okol-
nost zasluhuje povšimnutí. Závěr nesmí býti pronášen ukvapeně.
Nelze nevzpomenouti toho zjevu, že Hus i pro kázání, která jistě
pronesl po česku, své přípravy psal latinsky, a někdy celá kázání, ač
česky promluvená, po latinsku vypracoval. Vždy je tudíž možno, že také
listy, ač pro posluchače byly určeny, psal latinsky, a že teprve při před-
nášení překládány. Vskutku také, a zejména při textech vedle Op také
rukopisně doložených, nelze této otázky vždy určitě rozřešiti, zde (na př.
u č. 50, 71) vždy jest možno, jak svými místy upozorněno, že latinské
znění původní pro předčítání přeloženo a do Op přešel pak zpětný pře-
klad do latiny.
Všude však s tímto výkladem nevystačíme. Někdy jsou uvedené již
okolnosti tak nápadné, že jest pravděpodobnější předpokládati české
znění původní, a někdy se předpoklad mění téměř v jistotu. Byl to ze-
jména nález Sedlákův — nález českého citátu z listu jen latinsky do-
chovaného (č. 72), — který má jistě značný význam, a snad smím zde také
výslovně upozorniti na vyšetření své, na němž, nevím, zda právem, si
zakládám, že totiž záhadné místo v č. 70: „parte utrague pensata, eius
dignacionem ... et iusticiam ..., confirmate corda vestra* — jiny rukopis
opravuje: ,parte utraque pensata, per eius dignacionem...confirmate*,
což však souvislost ruší — lze nejsnáze vysvětliti neobratným překladem
českého: „Uvážíce obojí stranu, jeho důstojnost ...“." Podle toho u. č. 55,
69, 70, 72 lze míti za to, že původně psány byly česky.
Změny v datování jsou odůvodněny v úvodních poznámkách jedno-
tlivych čísel (jsou to hlavné č. 53, 58, 64—66, 68, 69), a není třeba jich
zde blíže rozváděti, spočívají hlavně na lepším srovnání obsahu a po-
měru listů těchto k sobě navzájem a jejich poměru k ostatní čin-
nosti Husově. Zde ovšem plné bezpečnosti nelze dojíti a zůstane tu
vždy mnoho nejistého, názory mohou a budou se vždy měniti (na př.
u č. 71 a j.), a nezbývá než spokojiti se pravděpodobností přibližnou.
Ve skupině listů souvislých s přípravami i cestou na koncil a s prvním
pobytem v Kostnici není velkých změn. Mezi dokumenty pojat také
„Ordo procedendi“ podle souhlasného svědectví rukopisného Husem se-
psaný — stalo se tak až v Kostnici, — k němuž však jistě přispěl laké
zejména hojnými a obratně volenými doklady z kanonického práva
přítel a právní rádce Husův Jan z Jesenice již za pobytu v Praze. Po-
! Jak ve vydání upozorněno (v. str. 181 pozn. 6), potvrzuje se toto vyšetření také
překladem Op (I f. 98’), jenz tam uveden.
