* 104' Vidb
* 204 Kt
* 105 Vidb
С. 9. 1407. 25
hřěšiece, že“ lúpežóv svych boha" chtie byti ácastna.^ Takt mluví svaty'
Augustin.”
Již máš dóvod“ z božieho zákona a z'' řečí velikú dvú' svatú,' Ze
otmrti" sluśćji na'* najbliżsie" prately, a Ze jsû nuzitelé neb° nâsilnici
chudých sirotkóv" a vdov, kteříž je od zbožice jich mrtvých přátelóv"
tisknü. Neb die pán' buoh'^ skrzé* Yzaiá&e v tfetie kapitole": ,Lid mój
nuzitelé jich lüpili" su.“ A neto'liko ti, kteriz tak nuzie své lidi, ale
i kněžie jenž navodie lidi,“ aby jim otcové, nechajic déti a pratel,! svá
dédicstvie" davali. Toho sé svaty™ Augustin varoval, protoz @е* у Ка-
zaní o životu kněžském “": „Ktož kolivěk chce, vydědě“ syna, dědicem
učiniti kostel,“ hledaj jiného, jenž by přijal, než Augustina“. Věděl Au-
gustin svaty, Ze hlas jest dédicóv* v pláci svatého Jeremiá&e': ,Dédic-
tvie’ nase obrátilo sé* k cizím!^ Ale toho hlasu nechtie lakomci slyséti*;
neb viece váZie tohoto světa zbožie, nežli věčné spasenie.
Ale ty“ ne tak, pamatuje“*“ slovo pána Ježíše, jenž die:" „Lačen
sem byl, a nedali ste mi jiesti; žieznil“ sem, a nedali ste mi píti; host“
sem byl, a nepřijeli ste mne; nah,* a neodéli.ste mne; nemocen a v Za-
lafi, a nenavstievili ste mne“: jděte ode mne, *zlořečení, v oheň věčný,
jenž připraven jest ďáblu a angelóm jeho“!“ Na to mluví svatý Augu-
stin, fka“: „Poňavadž““ v oheň puštěn bude, kterýž. jest nedával věci
své: kdeť sě' zdá, kteryZ'^ chápal sé cizie," pustén * má býti? a poňa-
vadZ** s dáblem hofeti" má, ktoZ jest nahého neodél: kdet sé zdá, hořeti
bude, jenž jest lúpil?“ — Toto"" ty pamatuje, měj na svém dosti, nehla-
daj“ z úmrti kořisti, buď chudým milosrdný, aby došel milosrdenstvie. °°
*Také”P napominäm tě, aby, když súdíš,*“' peněz řečí" nehonil, jakož
mnozí činie, že sprostná “ nebožátka pro jedno slovo z sprostnosti řečené,
odsuzují“ o penieze“ a někdy i“ o hrdlo."“ Ale tu jest znamenati, že
£Ze z Kt. — "bohu Trn. — isv. Augustyn Vidb, P, Vel a dále vždy. — W chybí v Kt
P, Vel. — icchybí v P. — i^ chybí v Ol, Trn. — *duovod Trn. — !dvü vel. sv. Trn. —
" odümrti slusejí Ol Trn, otm. sluSejí Kf. — " najbližší Trn. — %aneb Ira, Vel. —
Psirotkuov... pfáteluov Tn. — 8tak OI, skrze ost. — "lupilu Vidb; lüp. jsü Ol. — *kniżie
Ol. — tpf. svych Trn. — " dédietvie Vidb; dédiestvi Trn; didicstvie Ol. — v vidéti Trn.
— "kostelnieho Kf. — *dédicuov Trn. — Ydédicstvie Vidb; d&édicstvi Tran; dédict.
na&é Ol. — *se Vidb; sé jest Trn. — **slySeti Kf, Trn. — **pamatuji Trn. — «^ Ziezniv
sem byl K¢; v Trn místo Zieznil — mne jen etc. — ** hostem Ol. — **nah sem byl Kt.
— ff místo v — jeho v Trn etc. — £t PonévadZ OL Trn, P, Vel. — *hkterí KY. — Hcizie
véc Ol; ve Vidb pred iím skrínuto jest. — ** puScCen Kt. — "horéti OL — "To Ol,
P, Vel. — ""nehledaj Kf, Trn. — ??milosrd. Amen Kč; milosrdenství T'rn. — PPv Trn
pred tím Cerv.: Capitola pátá. — ««kdyZ süd., aby Kč. — ""řěčí QI. — ssodsuzuje Tra:
— 'tpeniezé Ol. — ""hrdla Trn.
в у předchozí partii (v. pozn. ") přidržuje se Hus těsně svého kázání Sta!e succincti
z r. 1407 (Op. II f. 35—35'). — Y Isa 3, 12. — 1 Aug. Sermo 355, 5 (Migne 39, 1572), cito-
váno asi podle dekretu c 43 C XVII q 4 (Friedberg 827); místa toho vzpomind i Štítný.
— 15 Thren 5, 2. — ' Mat. 25, 42—43. — '* Srovn. Aug. Sermo 256 (Migne, PL 38, 2218)
a sermo 77 (ib. 39,1896); ale úplně se citáty neshodují. — '? Podobné stíznosti pred-
náší Štítný, K. Šest. 148; srovn. i, cz později Hus praví ve Vikladu (Erben I, 149).
