X
knihy Palackého rozvrhnouti do několika svazků, nelze, i když mnoho-
svazková publikace jednotně jest míněna, odkládati jednotlivých kusů,
když k porozumění jsou nutné, do svazků dalších, jež snad ani ne-
vyjdou, anebo teprve po dlouhé řadě let. Tím i při zásadním podržení
rozvrhu Palackého musí se změniti i plán jednotlivých dílů. Čtvrtá
část Palackého Document, obsahující velikou relaci Petra z Mladoňovic,
mize se jeviti jako druhý svazek nového jejich vydání, jenž však, jsa
určen pro Prameny dějin českých a již k tisku připraven, neomezí se
jen na zprávu Mladoňovicovu, nýbrž přinese i některé kusy v páté
části Document otištěné, a ovšem i mnohé tam netištěné.
Přítomná kniha chce býti novým vydáním první části Document,
ovšem se změnou (částečnou) programu svrchu naznačenou, o čemž po-
třebí ještě několika slov. Jest to korespondence Husova, a tedy
ovšem netoliko sbírka listů Husem samým psaných, nýbrž i jemu adre-
sovaných, bez ohledu na to, máme-li k nim zachovány odpovědi Husovy
a byly-li odpovědi k nim vůbec napsány. A tu arci nebylo zase možno
omeziti se jenom na zachované listy Husovi určené, nýbrž bylo třeba
zjistiti také listy ztracené, na něž máme zachovány odpovědi Husovy,
anebo u nichž je aspoň, i když dnes jsou ztraceny, konstatovati lze.
Z písemných projevů Husových pojato do sbírky vše, co má povahu
listu nebo prohlášení, ať se již do veřejnosti dostalo anebo ať již pro
veřejnost bylo určeno, čili nic. Zde ovšem úzkostlivě hleděl jsem právě
k dotčené povaze listu nebo prohlášení. Vypustil jsem úplně vše to,
co této povahy nemá, i když při vzniku bylo třeba s veřejností počí-
táno (na př. odpovědi na žalobní artikuly z r. 1409 nebo na „Deposi-
ciones testium“ a p.), naproti tomu bylo nutno pojmouti odpovědi na
žaloby z r. 1408, poněvadž mají vyslovenou formu dopisu.
Věcný zájem však vedl tu ještě k rozšíření dalšímu. Bylo nutno
přibrati některé listiny, bez nichž by některé projevy Husovy byly
nesrozumitelné, anebo které doplňují a osvětlují projevy Husovy také
po jiných stránkách.. Kusy toho druhu seřaděny jsou ve zvláštním
oddílu vzadu jakožto přílohy, a jejich připojení jistě nesetká se s ná-
mitkami. Spíše snad bylo by možno očekávati: námitku, nemělo-li: jich
býti více a nemělo-li do počtu příloh zařaděno býti také něco z toho,
co se ocitlo ve vydání vlastním. A tu, myslím, jsem povinen vyložili
důvody, ze kterých se tak stalo nebo nestalo. i
Vedle písemných projevů (listů a prohlášení) Husovych a jemu od
jiných zaslaných zachovala se totiž řada dokumentů, jež sice nevyply-
nuly přímo z péra Husova a nebyly právě jenom jemu určeny, ale na
jejichž vznik měla osobnost Husova nesporný, ať již přímý či nepřímý
vliv a nezřídka je přímo podnítila. Zdálo se mi samozřejmé, že také
tyto kusy dlužno do mé sbírky pojmouti, nejen proto, že přinášejíce
určitá positivní data pro život a činnost Husovu a při tom namnoze
v publikacích ne vždy: snadno přístupných roztroušeny, samy sebou
