LHI
Také druhé vydání Postilly z r. 1564 podržuje oba zmíněné překlady
na stejném místě, ale na konci (f. 215—221) prinasi „Sedm epištol od
Mistra Jana Husi v žaláři složených a k Čechuom poslaných ...“, roz-
množujíc tedy počet jich o dva další. Jsou tu tedy č. 141 (český př.),
139 (zlomek v českém překl.), 48, 129, 147, 153, 156, 49, 95.
Při vydání českého života Mladoňovicova někdy v druhé polovici
stol. 16. vytištěném: Počíná se život... M. Jana Husi... (v musejním
exempláři jest na zadním listu připsáno jméno Jan Trojan Bylanský z By-
lan, a podle toho bývá prohlašován za autora), jsou na f. B3'—B 7' při-
-tištěny listy č. 129 a 147.
V novém vydání, které asi na začátku 17. stol. pořídil Sixt Palma
Močidlanský, čte se na f.C2—C3 č. 129. Konečné mnoho materiálu, ovšem
jen v Op vydaného, sebral ve své práci Wilhelm Seyfried, Dissertatio
hist. de Johannis Hussi martyris ortu, educatione, studiis doctrina, vita,
morte et seriptis (Jenae 1698). Práce, na svou dobu velmi dobrá (třeba
se opírala jen o materiál tiskem přístupný), vyšla r. 1711 ve druhém a
1739 ve třetím vydání, tuším, nezměněném. Nové vydání pořídil, dosti
je rozšířiv poznámkami, Jan Krištof Mylius: Wilhelmi Seyfriedi Norim-
bergensis commentatio de Johannis Hussi martyris, vita, fatis et
seriptis (Jenae 1743). Odkazuji pri materiálu zde otištěném jen na vydání
prvé a čtvrté.
Vydání tato většinou ani nezasluhují jména vydání: Jsou to namnoze
pouhé přetisky buď Passionálu Jenského nebo vydání z r. 1525, anebo,
pokud jde o texty latinské, přetisky z Ep a Op dílem jen jako ukázky
k jiným pracím přitištěné. Ukázek takových zajisté dalo by se shledati
více, ale uváděti je nemělo by, tuším, smyslu. A k novým vědeckým
vydáním dochází teprve zase ve století 19.
Začátek činí redakce Časopisu Českého Musea (J. E. Vocel), přinesši
r. 1848 ve svém třetím sv. na str. 401—415 české listy Husovy z rukopisu
Křižovnického počtem 9, této nynější edice č. 100, 109, 48, 87, 74, 147, 153,
156, 129.. Nepochybně z druhého vydání Postilly přetiskl pak pět listů
Husových ‚Ceskobratrsky hlasatel“ r. 1849 č. 99, 101 a 103 str. 559,
570—571, 575—576. Jsou to čísla 48, 129, 147, 153 a 156. —
У 1. 1856—1866 vychází památná publikace Hóflerova Geschicht-
schreiber der husitischen Bewegung I—III. (Fontes rerum austriacarum.
I. Scriptores 6, 8, 9), obsahující vedle materiálu již dříve známého také
materiál nový. Svazek první, věnovaný po výtce pramenům kronikář-
ským, materiál listinný přináší sice jenom nahodile, pokud ho kronikáři
užili, ale ponévadZ Hófler, vydávaje zde také Petra z Mladoňovic, otiskl
zároveň (nepoznav jeho povahy) skoro celý rukopis M, najdeme zde i mnoho
látky v naší edici zahrnuté. Jsou zde čísla (v t. zv. Chron. univ.) 19,
a pak (v relaci Mladoňovicově a z rukopisu M) 88, 75, 76, 78, 86, 87,
89, 93, 96, 98, 97, 100, 109, 31, 79, 133, 101,
