Dopisy s roku 1529. 215
ste, jaká hotovost vojenská má býti a jakým zpuosobem se řéditi v každém kraji:
přes tu na tento čas já vám jiné správy dáti neumím. Než mně se zdá, že na tento
čas není potřebí kraje obsílati; neb já o všech obyvatelích v kraji vašem držím, že
sou se tak vedle vuole JKMti a rozkázání i našeho napomenutí všickni k té hotovosti
a veřejnému tažení nařídili. Než bude-li toho další jaká potřeba, abyšte kraj měli
obeslati, toho já vás také tajna neučiním. Protož to všecko znajíce, jakž vám píši,
pfi tom se tak zachovajte. Dán na hradě Pražském, v středu den sv. Jiljí, léta
péné MV©XXIX°. [Bez podpisu.]
Urozenému pánu, panu Janovi z Talmberka a na Jankově, a urozenému vladyce panu
Petrovi Břekovcovi z Ostromeče a na Hrádku, hajtmanuom kraje Vltavského, panu a přáteluom
mým milým.
31.
Knížeti Karlovi Minsterberskému a hraběti z Hardeka: aby narovnali spor mezi Heřmanem
Šumburkem a Vratislavskými.
Na hradě Pražském 1529, 2. září (f. 5 a).
Osvícené kníže a pane, pane mně příznivý a kmotře a švagře muoj milý!
Byšte VMt zdrávi byli a dobře se měli, toho bych VKMti věrně přál. Při tom VMti
oznamuji, že jest na mne vznesl urozený pán, pan Heřman Šumburk z Šumburka,
i na místě jiných hajtmanuov krále JMti královstvie Českého, kterak byšte VMKcí
spolu se panem Voldřichem hrabí z Hardeku a z Gladska smlúvu učiniti měli mezi
někdy urozeným pánem, panem Karlem z Šumburka, bratrem téhož pana Heřmana,
a pány Vratislavskými o dvanácte set zlatých uherských, a té smlúvě že se od nich
dosti témuž panu Heřmanovi, jakožto bratru jeho a dědici; neděje; žádaje mne
k VKMti za toto psaní a přímluvu. Pak já jemu toho odepříti slušně nemoha, k VKMti
i na místě jiných hajtmanuov se přimlouvám, že se k tomu skutečně spolu se panem
Voldřichem hrabí přičiniti ráčíte, k čemuž spravedlivost týž pan Heřman míti bude
a VMtí uznáno, že je Vratislavské VKMt k tomu míti a přidržeti ráčíte, aby jemu
těch XII“ zlatých uherských, jakožto bratru, bez odtahuov dali a vyplnili bez dalších
o to útrat, škod a nesnází. Kdež té celé víry do VKMti jsem, Ze to na přímluvu
mü se panem Voldřichem hrabí učiniti ráčíte. A já zase pro VMt všecko přátelství
mně možné v rovném i mnohem větším odměnění rád učiniti chci. Dán na hradě Praž-
ském, ve čtvrtek po sv. Jiljí, léta páně M*V“XXIX?. Zdeněk Lev oc.
Osvicenému knížeti a pánu, panu Karlovi knížeti Minstrberskému v Slezí, Olešnickému
a hrabí Gladskému, Dolní Slezí a knížectví Velikého Hlohova nejvyššímu hajtmanu, pánu mně
příznivému a kmotru a švagru mému milému.
V táž slova: Urozenému pánu, panu Voldřichovi hrabí z Hardeku z Mochtlantu a na
Gladště, pánu a příteli mému milému.
