18 A. XXVII. Dopisy rodů Hradeckćho a Rosenberskóho 1450—1526.
rač se nám dáti spolu, mój milý pane bratře, sčastně a ve zdraví shledati, jestliže
vuole jeho svatá jesti. Datum Zviekov, fer. VI. in die s. Mathei apost. et evang.
anno oc VCXX. Henrich z Śvamberka oc.
Urozenómu pśnu, panu Petrovi z Rozmberka oc, panu bratru mému milému.
1340.
[Jan z Vítence] Petrovi z Rosenberka: že Pražané se vychloubají listem nejv. purkrabí, že ne-
přátele svoje všude vyzdvihovati mohou.
B. m. [1520, Octbr.]. Přepis č. 8767. a.
VMti také oznamuji, že jest mi z Prahy včera psáno, kterak páni Pražané se
pochloubaji, že od JMti pána mého*) psaní mají, že jest jim to dopustil, aby oni
své nepřátely, kdežbykoli k nim přijíti mohli, vyzdvihali. I jestli takové psanie mají,
nic tu neslušného by nebylo, nebo předešlá zřiezenie to v sobě dostatečně, aby to
každý bez opovědi učiniti mohl, zavierají. Než což se obyvateluov královstvie Českého,
na kteréž by se o přechovávánie domnievalo, dotýče, o tom nedržiem, aby JMt pán
jim k tomu, aby mimo řád a právo na koho sáhati měli, povolovati ráčil, nebo o tom
široké a zjevné, jak se k takovým podle práva a zřiezenie zemského zachováno
a k nim hleděno býti má, pravidlo jest, a ktož by také jináče, opovrha jmenované
zřiezenie zemské, se v tom ukázal, co to na sobě nese, bezpochyby každý to znáti muoze.
1341.
Jan z Vítence Petrovi z Rosenberka: prosí o radu, jak se zachovati proti Pražanům, kteří
proti Sudovi táhnou.
Na horách Matky Boží uw Velhartic 1520, 31. Octob. Orig. č. 8757.
Službu svú povolnů VMti vzkazuji, urozený pane, pane mně milostivý. Milostivý
pane! JMt pán muoj, najvyššie pan purkrabě Pražský, maje z tohoto královstvie Če-
ského před zlým povětřím úmysl do Slezska ustüpiti, ráčil mi poručiti některým
úředníkóm svým oznámiti, přišla-li by jaká na kterého z nich potřeba, aby se
k VMti utekli oc, jakoż tak sem já učinil a dotčeným úředníkóm JMti páně vuoli
oznámil. I poněvadž na tento čas mnohé výtržnosti a věci prve nebývalé nastávají, jedni
proti druhým mimo řád, právo se pozdvihujíc a na se sahajíc, jakožto města proti
některým z rytieřstva a též zase někteří z rytieřstva proti městóm; kdežto pak nynie
se přihodilo, že páni Pražané asi v pěti stech lidu na Tochovice udeřivše, paní Vra-
novskú samú osmú na vuoz svázavše do Prahy poslali, jakž bez pochyby VMti ta věc
šieře snad již oznámena jest; a ten hlas se pouští, že by na pana Sudu také táhnúti
chtěli **): I jestli by se taková věc přihodila, za to VMti prosím, kterak se v tom za-
°° %) To jest Zdeňka Lva z Rožmitálu.
**) O výpravě Pražan proti Tochovicům a Janovicům obšírně se vypisuje v celé řadě následujících dopisů
(č. 1844, 1346—1869). Cf. k tomu příslušné dopisy Zdeňka Lva z Rožmitálu v A. Č. VIIL. str. 189,
