148 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
1027.
Adamovi z Šternberka, aby s Janem z Roupova jednal při Vilímovi Klenovském o upuštění
od půhonu proti Vilímovi Švihovskému oc.
Na Velharticích 1538, 25. května. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. a nečísl.
Službu svü vzkazuji, urozeny pane, pane švagře muoj milý. Byśte se dobie
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Oznámeno jest mi, že by pan Vilém
Klenovský pohnal snad dvěma puohony pana Viléma Švihovského, švagra mého, před
soud zemský, a mezi těmi puohony že by snad jeden byl z nářku cti; a ti puohonové
že by měli býti dodáni na Dobříš, když jest již před tiem do Slezska jel pro některé
své pilné věci a potřeby a odtud snad dále. A při tom i toto mi oznámeno, že by
manželka jeho aneb úředník jeho o to poslal za panem Vilémem a takovú věc jemu
oznámil, ale toho se nevie, najde-li jeho posel, aneb přijde-li k němu v čas, aby on
mohl postačiti k těm puohonóm k stání. A pane švagře muoj milý, ktož jest v jiné
zemi, za to mám, že na toho se právo nedává stanné, aby jeho strana druhá měla
a mohla užiti proti němu, nežli že bývá nějaké obsélání k šesti nedělóm po třikrát;
jakož k tomu podobně, naději se, stalo se panu Ilburkovi, a užil toho, že právem
stanným nic na něm v tom nebylo obdržáno. A poněvadž bych žádných nesnází s ob
stran nepřál panu Vilémovi Švihovskému ani panu Vilémovi Klenovskému: i žádám
vás za to, vložte se v tu věc přátelským spuosobem se panem Janem z Roupova;
neb za to mám, že pan Vilém Švihovský také rád na vás na obů o to přestane, oč
jsú ti puohonové od pana Viléma Klenovského. Pakli by se vám zdálo, aby ještě,
když by k tomu přišlo, přidali k vám po přieteli nebo po dvû, to by také býti
mohlo. A pan Vilém Klenovský že by nyní od těch puohonuov pustil. Neb kdybyšte
i toho nesrovnali, potom by puohonové také býti mohli. Neb toto, přišlo-li by k tomu,
aby byl pan Vilém Švihovský k šesti nedělóm obsélán, bylo by veliké zaneprázdnění
a práce panu Vilémovi Klenovskému, že by se ta věc prodlela až k svatému Jeronymu
aneb dále, ješto mám za to, že dotud pan Vilém Švihovský zase v Čechách bude.
I pane švagře muoj milý, co jest v tom vašeho úmyslu, žádám vás, oznamte mi.
Dán na Velharticich v nedéli na den sv. Urbana papeže léta oc XXXIIT..
Urozenému pánu, panu Adamovi z Šternberka a na Zelené Hoře oc, panu švagru
mému milému.
(Cedule panu Adamovi z Šternberka.) A také o též psal jsem panu Janovi z Rou-
pova jako vám, což se pana Viléma Švihovského a pana Viléma Klenovského dotýče.
Zdálo mi se vám také, pane švagře muoj milý, toto oznámiti, že včera ráno
byly jsú u mne na Blatné někteří páni Malovcové o tu věc, což se pana Malzouna
a také při tom i pana Walšteina dotýče. I odložili jsme toho na vás a do Prahy,
a nemohli jsme o to dlúhého rozmluveni mieti pro mü jiezdu sem na Velhartice.
