14 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
věděti, že sme do Budína přijeli ve čtvrtek před květnů nedělí [29. Mart.], a tu sme
krále JMti pána našeho milostivého v dobrém zdraví našli. Kdež pak hned nazajtří
[30. Mart.] byli sme slyšáni o potřeby ty, o kteréž sme vysláni od VMti i od jiných
pánuov a přátel našich. Kdež předkem toho sme žádali, aby nás král JMt zjevně
přede všemi slyšeti ráčil, a že nic toho mluviti nebudem, což jest tajného, než to,
což jest se zjevně přede všemi stalo a jednalo. I nezdálo jest se pánuom uherským
toho činiti, abychom poselství naše zjevně díti měli, než žádali nás, abychom v radě
mluvili. Kdež nemohúc k jinému přivésti, i tak sme učinili, jak jest král JMt se pány
uherskými míti ráčil. A když sú nás vyslyšeli, jest nám povědieno od krále JMti,
abychom na ten čas zase do hospody jeli, že JMt poradě se o to se pány, že nám
ráčí brzkou odpověď dáti, abychom se zase tiem spíš mohli k našim pánuom a přá-
teluóm navrátiti. Kdež sme pak té odpovědi vždy očekávali, až teprve včera у вашу
večer [4. April] jest nám odpověď dána zvlášť o příjezd krále JMti do královstvie
Českého, kdež buohdá tu naději máme, že JKMt příjezdem svým do královstvie Če-
ského dlúho prodlévati neráčí. A tak tomu rozumíme, že znamenitý počet biskupuov
i pánuov uherských s JMtí přijedú; než tak za to máme, že jich příjezd ne tak
mnoho bude pro poctivost krále JMti, aby s JMtí jeti měli, jako proto, aby JMt
což by najspíše mohli zase od nás do královstvie Uherského uvedli. Kdež pak o těch
věcech bylo by mnoho co psáti; ale na ten čas toho zanecháme a VMti toho všeho
širší zprávu dáme, když se s VMtí buohdá shledáme. Kdez úmysl náš jest, bude-li
vuole boží, odsud z Budína v pondělí velikonoční [9. April] vyjeti; a k tomu se tak
chcem přičiniti; abychom mezi VMt do Rakovníka, což najspíšeji moci budem, přijeli;
než již v tyto kající dni nezdálo se jest nám odsad vyjeti. Také račte věděti, že
král JMt panu hofmistrovi psáti ráéí, aby o Svátosti soudu komorního nedržel, než
jeho odložil do sv. Martina. A též psáti ráčí úředníkóm menším, aby také soudu
svému též odložili. Při tom také psáti ráčí panu purkrabí najvyššímu, aby na tento
čas žádných lidí valně na hrad Pražský nepouštěl. A k tomu sjezdu v Rakovníce že
JKMt povolenie své dáti rátí, aby držán byl; kdež sme ten list také najvyššímu
panu purkrabí poslali. Ač bylo by ještě mnoho co psáti potřebného, ale pro krátkost
času toho sme učiniti nemohli, abychom posla dlúho nedrželi, aby před tím sjezdem
Rakovnickým u УМЕ býti mohl. A raéte védéti, Ze sme zde našli v Budíně pachole
páně hofmistrovo, kteréž od něho k králi JMti jest s listem přijelo, kdež pan hof-
mistr králi JMti píše, omlávaje se a prose, jestliže by o něm k JMti jaká zpráva
došla aneb psaní, aby JMt tomu věřiti a místa dávati neráčil, že jest nic toho ne-
jednal, což by k dobrému JMti nebylo.*) Pak tu sme my JMti pověděli, ráčí-li JMt
jemu to oznámiti, co sme my od sebe i od pánuov přátel našich na JMt vznesli, že
to proti nám nic nenie a že to muožem dobře strpčti, neb že sú se ty všecky věci
*) Viz A. Č. I. str. 72 č. 3.
