132 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Iwa z Rožmitála 1508— 1535.
997.
Václavovi z Dobrovitova o některých poddaných Krupeckých, kteříž svátků zasvěcených ne-
světili, o sirotcích a jiných záležitostech.
Na Blatné 1533, 20. května. Souč. opis v arch. Třeboň. tern. nepag. a net.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc. Hajtmane milý! Jakož jsi mi psal, což se
lutrovstva a Krupeckých a jiných na tom zboží dotýče: i kteříž se tak zachovávají,
jakž na dobré křesťany náleží, toho jsem vděčen, než kteříž by z toho vystupovali,
nerad bych toho snášel. Jakož kdež jsi mi oznámil, kterak jsú někteří vorali a obilé
zavlačovali na den sv. Filipa a Jakuba a na den sv. Zykmunda a Ze jsi je dal zu-
rukovati: i dobře jsi učinil, a když buohdá budu na Krupce, ať se přede mnú stavějí,
když se jim toho den oznámí. Neb ač svatého Zykmunda ne všudy vuobec světí,
nežli v Čechách, ale dny apoštolské ustanoveno jest řádem křesťanským světiti vuobec
ve vSem kiestanstvu.
Což se mého příjezdu a syna mého na Krupku dotyte, toho jsem úmyslu,
abych na ten čas najvíce na Krupce byl, a bude-li mieti také přijeti manželka syna
mého, toť chci potom oznámiti, jakož i před sebú chci někoho napřed, dá-li pán
Buoh, některý den poslati. Také což se dotýče peněz, komu by měl co dáti, již to
opatř, jakž muožeš, i zvláště což se pana Zykmunda Dubského dotýče. A jakož jsi
mi také psal, což se dotýče Kašpara Kauče, i toho nyní tak ponechávám, až buohdá
na Krupku přijedu, jestliže bych tu věc na čem slušném postavil, což se Rosndorfa
dotýče. Nežli což se dotýče Ješka Pištěnského, toho jsem od něho vděčen, co mi
puojčiti chce, a také chci jemu to ujistiti rukojmiemi v tom kraji. A což se Kosto-
mlatskych dotyde, za to mám, že jest Vaňkovi dáno skrze Švába v Praze X [f gr. č.
úroku, než jestli také druhých X (ff gr. dáno, toho nepamatuji, nežli muožeš se toho
na nich dověděti, co jest dáno aneb co ještě nic.
Jakož jsi mi také psal, což se té vdovy, jako umřela, dotýče a France Švercle
z Staré Hory, psal jest mi o to kníže Jiří JMt; i dal jsem na to odpověď, že se
chci na tu věc šíře vyptati, a když buohdá na Krupce budu, JMti na to odpověď dáti,
a protož již toho tak ponech až buohdá do mého příjezdu. A jakž jest mi také o to
něco psal Asman Švercl, i odlož jemu toho také do mého tam příjezdu, poněvadž
tomu Francovi Šverclovi také dotud odložil jsem. Nežli z knížecího psaní srozuměl
jsem, jako by pro mne a pro mé poddané takové všecky věci v Míšnie činěny byly,
kto má k čemu z mých spravedlivost, ale z tvého psaní jináče jsem vyrozuměl;
a protož, když buohdá na Krupce budu, vyrozumiem těm všem věcem šíře.
Jakož také psal jsi mi, což se sirotkuov Hajbnarovských dotýče: i takto mi
se zdá, poněvadž starší bratři nechtěli by smlúvy držeti, aby oběma stranám oznámil,
že máš ode mne poručení, aby tém mladsiem sirotkôm nedopoustél statku utráceti,
