108 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
mi mimo řád a právo bez mého proviněnie pan Jindřich z Rozmberka, bratr muoj,
odjal, dopomohli: i uznal jsem a uznávám, že mi se prótah a odkladové proti tomu
dějí; kdež jsem nikdy té naděje nebyl a nejsem, abych v tom, poněvadž mi to spra-
vedlivě a předkem k dopomožení náleží, vod vás i vode všech stavuov opuštěn býti měl.
A protož vás ještě za to prosím a žádám, i podle povinnosti úřadu vašeho napomínám,
poněvadž vám předkem vedle úřadu vašeho k dopomožení práva to náleží, abyšte mi
k tomu zase bez prodlévánie dopomoci ráčili a v skutečné držení uvedli. Kdež i dobře
znáti ráčíte vo tom zřiezenie zemské, jak v sobě to obsahuje, komuž by statek mocí
pod řádem a pod právem odjat byl, jakož se jest mně to od pana Jindřicha, bratra
mého, stalo, že vo takovú věc nemá obsieláno býti, nežli ihned má, minúc jiné, ktožby
za dopomoženie právu žádali; dopomoženo býti. I té jsem celé naděje a viery do
vás, že v tom předkem proti mně a spravedlivosti mé žádného sobě užitku vedle
štěstie, — jakž slyším, že jste pověděli, — před se bráti nebudete, poněvadž to dobře
znáti ráčíte, že mně to podle spravedlivosti mé předkem náleží. Neb jestli že bych
se skrze vás a úřad váš i jiné všechny tři stavy toho dožádati nemohl, a v tom,
čímž mi všichni vedle zápisuov a závazkuov, jakž vo dopomáhání práva jest, povinni
býti ráčíte, opuštěn byl, jakož té naděje nejsem, již se vám v tom i s těmi pány
opoviedám: jestliže bych mohl k svému statku jakżkoli, puokudž mi s poctivostí ná-
ležeti bude, přijíti, že to učiniti budu mušeti, a nevím, abych vám přes takové časté
žádosti a napomínánie má, čím povinen býti měl. Odpovědi žádám, kterúž bych se
zpraviti mohl, po tomto poslu.
Panu Lvovi.
1468.
Jan z Rosenberka na sjezdy do krajův: v téže věci.
B. m. [1526, po 9. Jun.] Přepis souč. Fam. Rosenberg 15.
Urození páni páni, urození a stateční páni rytieřstvo, vzácné opatrnosti páni
města, přátelé moji milí! Službu svů VMtem a vám z vinšovánicm zdravie i jiného
všeho dobrého vzkazuji.
Bez pochyby jsem, že VMt o tom ráčíte dobrü vědomost míti, kterak pan
Jindřich z Rozmberka, bratr muoj, statek ten, kteréhož sem já po nebožtíkovi panu
Petrovi starším z Rozemberka, strýci svém, v držení byl, mně jest nepořádně a mimo
řád a právo odjal, kteréhožto až i posavad v držení jest. Kdež já častokrát, i nyní
vo těchto suchých dnech letničních [nyní stejné znění jako ve předešlém listu až ke
sloviim: dopomożeno byti].
Ač pan Christofor z Śvamberka vo těchto suchých dnech letnićnich nyní mi-
nulých, tak jakž sem zpraven, na hradě Pražským mluvil jest, kterak by mně tu nic
náležeti nemělo předkem, nežli jim že by předkem dopomáháno býti mělo: všakž já
