84 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
vybraných najiti dal, aneb na místě svém s plnú mocí poslal, a jmenovitě vo ten
artikul na tomto sněmě nyní minulém zavřený: „Ktoby berně nedal, aneb duochody
a staré berně JKMti přijímal a ty za sebú měl, aneb počtu nečinil podle sněmu při
králi JMti v tomto královstvie posledním, kterýž držán byl“ oc, tak jakż to JKeiMti
obeslánie v širokých sloviech v sobě zavierá a obsahuje. A protož nemoha sám k tomu
obeslání osobně státi, posielám teď tyto urozené vladyky, služebníky své, na svém
místě, totiž Voldřicha Radkovce z Mirovic a Mikuláše z Hošteina, kanclieře svého,
kerémž jsem plnú moc dal a tiemto listem dávám k těm ke všem věcem svrchudo-
tčeným, aby to na mým místě zpravili; a zpraviti majie oba spuolu aneb jeden z nich,
tak jako bych já tu sám osobú svú byl. Tomu na svčdomie pečet mú vlastní při-
tisknúti jsem rozkázal k tomuto listu, jenž jest dán na Strakoniciech, v sobotu den
sy. panny Agnešky léta sc XV“XXV.
1446.
Jindřich z Rosenberka opatovi Korunskému: aby jeho lidé k vojně se přihotovili.
Na Krumlovć 1525, 3. Febr. Přepis č. 3867.
Služba mó, duostojny u Boze otče, knóże opate mně zvláště milý! Žádám
vás, Ze rozkážete úředníkóm vašim, aby opatřili zbrojí lidí vašich, s kterúů sú za-
psáni, aby již i vojenské vozy pohotově všickni měli, a kteří nemají, aby beze všeho
prodlévánie sobě zjednali a na každú hodinu aby hotovi byli. A kdež by jim poká-
záno bylo, aby tu táhli, a toho, komuž by ode mne poručeno bylo, aby též poslušni,
jako mne samého, byli. Pakli by kteří neposlušni chtěli býti, že bych je i na statku
i na hrdle kárati chtěl. I věřím vám, že jim toho oznámiti neobmeškáte. Datum
Krumlov, feria VI. post Purificationem b. virg. Mariae anno domini XVCXXV.
Jindřich z Rozmberka a na Krumlově.
Duostojnému u Boze otci knězi Jiřímu, opatu kláštera Svaté koruny, mně zvláště milému.
1447.
Zdeněk Kostka Jindřichovi z Rosenberka pomocí se zakazuje ve při jeho se Zdeňkem Lvem
z Rožmitála.
V Litomysli 1525, 25. Febr. Orig. č. 3870 a.
Sluzbu svü vzkazuji VMti, urozeny pane, pane bratte muoj mily. Zdraví,
štěstí i všeho dobrého, tohoť bych VMti rád s pravú včrú přál. Muoj milý pane
bratře! Rozjímal sem psaní vaše, kteréž jste mně s bratřími mými, a tak rozumím,
i jiným pánuom při tomto času učiniti rácili, Ze ne z samé příčiny té jest, kterouž
v psaní svém oznamovati ráčíte, ale že jiná pilnější snad býti muože. Ješto já v pravdě
fieci mohu, že bych se s УМЫ па tento čas rád s pravů věrú byl shledal, ale že
bezelstně pro nedostatek nějaký zdraví svého toho sem naplniti nemohl, ani bratří
