Dopisy z roku 1523. 71
ráčíte; neb mi pan Adam, bratr muoj, píše, jestliže by ten rok hned s velikonoci
nebyl, že by on potom při tom býti nemohl, a já bych bez něho nikterak smlüvati
nemohla. Muoj milý pane otče, VMti prosím, že to učiniti ráčíte.
Muoj milý pane otče! Prosil jest mne pan Heřman Říčanský k VMti za pří-
mluvu, abyšte ráčili syna jeho se dvěma koňmi přijíti;, kterýž jest byl u nebożtika
pana z Švamberka.*) VMti prosím, jestliže jest VMti věc možná, že to pro mne
učiniti ráčíte. Datum Třeboň, dominica Ramispalmarum annorum XVCXXITIT'.
Anna z Hradce oc.
Urozenému pánu, panu Petrovi z Rozmberka oc, panu otci mému milému.
1424.
Petr starší z Rosenberka berníkům kraje Prachenského: přiznává se k berni ze statku ve
kraji Prachenském.
V Krumlově 1523, 1. Mas. Orig. Historica nova.
Službu svü vzkazuji, urozeny pane, pane příteli muoj milý, a urozený vladyko,
a slovutný příteli milý! Jakož listem svým po kraji na vědomie dáváte, že vedle
rozkázánie krále JMti, pána našeho milostivého, na berni sedíte v městě Piesku,
jakož ste při zasedění na tu berni v úterý velikonoční nyní minulý [31. Mart.] to
nám oznámili i ještě oznamujete: i poněvadž se jest, podle rozkázánie a vuole JKMti,
při tom sjezdu v úterý velikonoční od nás ten zpuosob o té berni tím řádem, jakž
artykulové sepsani okazuji, nevykonal, neb statkové některých z nás, i také z pod-
daných našich, některým obmeškáním nařiezeni a vyšacováni nebyli; jakúž pak koli
příčinů v tom se na ten čas, že to vykonáno býti nemohlo, zmatek stal, všakž vy
za jiné nemajíc, než že již z nás všickni s tím v tom času prodleném po hotově
jsme, nás týmž listem svym napomínáte, abychom každý z nás to nařiezenie a po-
šacovánie, vedle obecného svolenie všech stavuov tohoto královstvie, statku svého
i lidí svých vám oznámili a berni kladli.
I podle napomenutí vašeho, nemoha sám na tento čas bezelstně osobú svú
tam býti, posielám na svým místě s mocí urozeného vládyku Mikuláše z Milíkova,
někdy kancléře mého, služebníka svého věrného milého. A co v tom kraji berně dáti
mám, tak sem sobě to rozvážil za spravedlivé, že z toho ze všeho statku, kterýž
mám v kraji Prachenským, i z Helfenburku, ač jej strýc muoj pan Jan z Rozmberka
nyní na tento čas drží, kteréhož jsem mu do času určeného postoupil, z dědičného
i zápisného, puol jedenácta sta kop grošuov puol sedmnáctý kopy a deset grošuov
vše českých; a z lidí mých dědičných a zápisných, i z nádenníkuov, podruhuov, i z čeledí
přístavní, i z pastýřuov, i také z duchovních, na čem vrchnost mám: z těch ze všech
*) Jindřicha.
