524 D. XIII. Registra soudw komorniho
zenie, než že Mikuláš Popel z Vesce psal jemu, témuž panu Jiffmu, aby tiem člo-
věkem Duchkem dobře se ujistě, jej dodržal, a že on k němu chce právem jíti;
a potom že jest jej obeslal týž pan Jiří Mikuláše Popela listem svým oznamuje, že
on pan Václav Rúpovský stojí jako o člověka svého, chce-li na něho právem jíti, aby
na toho Duchka uručil; a že on Mikuláš Popel zase mu odepsal, že mu se nezdá,
aby naň uručiti měl, pravě, že ten člověk prve od smrti vyprošen byl, jestliže jest
ten, že vo to chce s panem Roupovským mluviti a se pány se raditi, žádaje za to
pana Jiřího, aby toho Duchka nepropouštěl než na jisté rukojmie. A druhý list že
mu psal Mikuláš Popel, aby on pan Jiří jemu ho vydal jako čeledína jeho. A pan
Václav Roupovskj okázal dva svědky proti panu Jifiemu, které jest k nému posielal,
že chce od něho od toho člověka v&icku spravedlnost učiniti, ktož by naň co žádal,
aby mu člověk ten jeho Duchek vydán byl podle zřiezenie zemského, a že jest ho
vydati nechtěl. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší
hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, odložili jsü
této pře až do svatého Martina najprv příštieho z některých příčin, a na ten čas
a na ten den že páni JMt ráčí jim o to nález spravedlivý učiniti podle té žaloby
a odporu i podle těch svědomí, kteréž sú na tento čas vedli, a dále nic. Stalo se ve
čtvrtek den svatého Tiburcí.
R. III. L 279 a.
1156.
Mezi Václavem Bezdružickým z Kolovrat a Václavem Tvochem z Nedvidkova o dluh.
1502, 14. dubna.
Pan Václav BezdruZiesky z Kolovrat pohnal Václava Tvocha z Nedviedkova.
Vinil ho z toho, že jest mu řekl, přijde-li naň dluh ten, co jest byl bratru jeho
dlužen, nebožtíkovi Vojtěchovi Tvochovi, že od něho nic vzieti nechce. Vložen puohon
léta MDI“ v neděli před svatým Šimonem a Judd [24. ¥jna].
V té při mezi panem Václavem Bezdružicským z Kolovrat s jedné, a Václavem
Tvochem z Nedvidkova s strany druhé. Jakož on pan Václav Bezdružicský puovod
vinil jeho Tvocha pohnaného z toho, že jest mu řekl, přijde-li naň dluh ten, co
jest byl bratru jeho dlužen, nebožtíkovi Vojtěchovi Tvochovi, že nechce od něho nic
vzieti etc., tak jakož puohon šíře svědčí. A na to ukázal svědomí. Proti tomu on
Tvoch pohnaný odpíraje pravil, že pan Václav toho dostatečně neprovodí, by mu to
přiřiekal, a také že se to svědomí nesrovnává, a nad to že on Tvoch nenie tak bo-
hatý, aby jemu měl takovii summu znamenitd, jsa chud, odpustiti a s něho nebrati,
a že nemá proč toho učiniti. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině
cte., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami,
vyslyševše žalobu, odpor i svědomí, takto o tom nalezli: Poněvadž on pan Václav
puovod poněkud jest to provodil, že jest mu týž Václav Tvoch to řekl, že přijde-li
