476 D. XIII. Registra soudu komorního
jemu aby byli vydáni, a list na summu na třimezcítma seth kop grošuov míšenských
i s úroky zadržalými aby jí pan Lev vydal i s úrokem svatohavelským nynie mi-
nulým, a ona jest povinovata ty penieze od něho přijíti podle smlouvy. Chce-li pak
svrchu menovaná paní Johanka z čeho jiného viniti nadepsaného pana Lva, ješto
v smlouvě této menováno nenie, to se jie nezavierá. Stalo se ve čtvrtek po sv. Brikcí.
В. Ш. 1. 250 b. Srov. nález č. 1035 v Archivu Českém XI. str. 586.
1088.
Mezi Václavem Vlčkem z Čejnova a Annou z Dirnóho o nevydśni kostelnich rouch. 1501,
18. listopadu.
Véclav Vlček z Čeynova pohnal paní Anny z Dierného, vdovu po nebožci
Petrovi Kapléři z Sulevic na Wintmberce. Vinil ji z nevydánie vornátu perlového
S záponami na vomirálu, s vomirálem, s drahým kamením, a.což k tomu vomirálu
a vornátu přísluší, alby i se všemi ozdobami, kterýžto vornát on Václav tisiec kop
grošuov míšenských pokládá, a že lepší právo a spravedlnost k nému má a шей
chce než kto jiný, aby ona paní Anna stála, ten ornát položila, a z čehož ji tu, což
se toho vornátu dotýče, týž Václav by vinil, jemu aby práva byla. Vložen puohon
v pondělí po sv. Marku léta MDI’ [26. dubna].
V té při mezi Václavem Vlčkem z Čeynova s jedné, a Annú z Dierného
s strany druhé. Kdež on Václav vinil ji z nevydánie vornátu perlového s záponami
na vomirálu etc., tak jakož puohon šíře svědčí. A na to týž Vlček ukázal smlouvu
mezi ním a někdy Petrem Kapléfem z Sulevic Wintmberskÿm utinénû. Proti tomu
poručníci jejie Anniny pohnané odpírajíce pravili, Ze jest týž Václav list psal paní
Wintmberské, jestliže jest možné, aby ten vornát při tom božím domu Matky Boží
u Wintmberce zuostal, jakož sú pak ten list ukázali. A Zdeněk Malovec pojav s sebú
přátely, šel jest k němu Václavovi Vlčkovi a oznámil mu to, že paní k tomu vuoli
dává, aby ten vornát při tom božím domu vostal. A také pravili, poněvadž Václav
Vlček toho se vornátu tiem listem odřekl, že by ten puohon byl na zmatek. Tu
JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie
Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, vyslyševše žalobu, odpor i svě-
domí a pilně nahlédše v smlouvu, kterúž sú týž Václav Vlček s nebožtíkem Petrem
Wintmberským o ten vornát mezi sebú učinili, takto JMt o tom nalezli: Poněvadž
on Václav Vlček s nebožtíkem Petrem Wintmberským smlouvu sú učinili, že jest již
po téhož Petra Wintmberského smrti se pani Wintmberskd ani s jiným žádným
jiné smlouvy činiti nemohl, protože sú se па tom svolili, aby ten vornát byl prodán,
a zač by byl prodán, ty penieze aby chudým rozdány byly: protož aby Václav Vlček
a nápadníci statku nebožtíka Petra Wintmberského podle té smlouvy ten vornśt. pro-
dali konečně od dnešnieho dne v roce pořád zběhlém, a on Václav Vlček, když by
