Dopisy z roku 1529. 263
prokrósti, jakż o tom naše prvnójsi psaní vám učiněné šíře ukazuje a zavírá, tomu
jsem vyrozuměl. I vězte, pane a příteli muoj milý, že pana purkrabie najvyššího,
druhého pana haytmana, zde na hradě Pražském na tento čas není. I z té příčiny
vám na vaše psaní konečné odpovědi žádné dáti nemohu. Než toto vám oznamuji,
že netoliko vám samým jsme takové psaní učinili, ale všem jiným pánuom i některým
osobám z stavu rytířského v jednostajná slova, což vám jsme psali, kteříž grunty své
mají na těch silnicech pomezních, kudy by se chtěl týž Vilém Doupovec s pomocníky
svými prokrádati, aby též, jako i vy, při těch silnicích opatrovali. A tomu nerozumím,
aby sobě kdo z těch pánuo a dobrých lidí to stěžovati měli. Kdež já za jiné ne-
mám, než že se tak každý z nich, jakž jsme jim psali, jako na ctné pány a dobré
lidi náleží, zachovají. A o vás též já nepochybuji, kdyby se taková věc na gruntích
vašich zběhla, že se také tak, jako na ctného pána náleží, zachováte, neb to i z práva
učiniti máte. Datum in arce Pragensi, f. VI post Katherinae, anno M?*V^XXIX*.
Radslav Befkovsky oc.
Urozenému pánu, panu Vilémovi Hasišteinskému z Lobkovic a na Hasišteině, pánu
a příteli mému milému.
97.
Oplovi z Fictum: o Andresa, v Sasích uvězněného pomocníka Viléma Doupovce.
Na hradě Pražském 1529, 26. listopadu (f. 105 b).
Službu svú vzkazuji, urozený a statečný pane příteli milý! Psaní, které jste
nám hajtmanuom krále JMti království Českého učinili, též i přípis listu knížete
Saského korfiršta JMti při tom poslali, v kterémž psaní nacházíme, že by nějaký pacholek
Andres, který by některý čas při Vilímovi Doupovcovi přechovávati se měl, do vězení
v JMti zemi vzat býti měl, žádajíce, abychom tam vyslali se: i jistě to, což by nám
náleželo, v ničemž bychom neradi toho obmeškali podle úřadu našeho. Než poněvadž
zde na tento čas nejvyššího pana purkrabí na hradě Pražském není, i já podle ozná-
mení a žádosti vaší teď jednoho, o kterého jste prvé psali, k tomu posílám. A dán
jest jemu mocný a věřicí list k té při, i na stravu. Než toliko tento v tom nedostatek
on sobě předkládá, poněvadž neví spuosobův práva JMti zemí, a tak krátce se vyptati
nemuož. I to jest před pány komory rady předkládal, že muož se trefiti podle spuosobu
jich, že toho nevykoná Lti neb LXti zlatými rejnskými, a zase že se muože také
trefiti, když on nebude chtíti k jejich spuosobuom přistúpiti; Ze mu jej budú
chtíti vydati, aby jej on opatřil jak umí. Pak tu jest neb penčzuom trpčti, a ješté
nevím, užitečně-li, anebo jej v svúů moc přijíti.
Pak mluveno jest dostatečně se pány radami komory krále JMti, aby ta věc
opatřena byla, aby těmi jejich foky aneb tádynky, o kterých jste sami dotkli, ta osoba
zmrhäna nebyla. I na tomto jest s nimi zuostáno, že jest užitečné, abyšte vy také
