Dopisy z roku 1519. 231
1309.
Soudcové zemští Petrovi z Rosenberka: aby aspoň až do příjezdu králova do země k soudu
zemskému jezdil.
Na hradě Pražském 1519, 4. Jul. Orig. č. 8737.
Služby naše vzkazujem, urozený pane, pane příteli náš milý! Jakož ste nám
ráčili psaní učiniti, předkládajíce nedostatek zdraví svého, a skrze to že v soudu
zemském sedati nemuožete a z něho že odpuštění béřete, jakož tomu vašemu psaní
dobře jsme vyrozuměli: I pane a příteli náš milý, ač to známe, že na svém zdrav
nedostatek máte, kteréhož vám nepřejeme, než toho bychme vám rádi přáli, abyšte
zdrávi jsouce, mohli též jako prvé v soudu zemském sedati a na sněmích obecních
bývati, neb toho potřeby JMKské pána našeho milostivého a tohoto královstvie
známe. A protož za to vás s pilností prosíme, že ještě, jakž mohouce, ráčíte spolu
s námi v soudu zemském, k němu jezdíce, v něm sedati, jestliže by déle býti ne-
mohlo, ale do příjezdu krále JMti do tohoto královstvie; kdež té jsme naděje, že to
učiniti a tuto naši žádost naplniti ráčíte. Dán na hradě Pražském v pondělí den sv.
Prokopa léta oc XIX". Páni a vladyky, soudce zemští královstvie Českého.
(Pečetí 10 nezachovaných.)
Urozenému pánu, panu Petrovi z Rozmberka oc, panu příteli našemu milému a nám
příznivému.
1310.
Přech z Olbramovice a František z Doudleb vyznání činí o výpovědi Chúsnického purkrabí
Víthy ze Rzavého.
B. m. 1519, 2. Aug. Orig. č. 8739.
My Přech z Olbramovic, František z Doudleb vyznáváme tímto listem přede
všemi, kdož jej uzří anebo čtúce slyšeti budú, že jest nám to dobře vědomo a v pa-
měti, že jest nás poslal pan Bohuslav Doudlebský ku panu Víthovi, purkrabí na
Chüsnice, na Chüsnik s těmito slovy: „Pane Vítho, poslal nás pan Bohuslav, že jest
zpraven, že by Mikuláše člověka jeho u vězení měl, kdež příčiny nemůž se doptati,
neb moh' by to učiniti; že by on o něj pan Bohuslav nic neřek; i z tý příčiny,
poněvadž sě nemuož dověděti, žádá na tobě, aby mu člověka jeho vydal podlí zří-
zení, a on tobě všecko spravedlivý od člověka učiniti chce podlí präva.“ Tu jest
pan Vítha příčinu pravil nám podlí paměti, až sme sé optali, co za odpověď dá panu
Bohuslavovi; tu jest pan Vítha pověděl, že toto: „Já jej chci poslati na zámek páně
do Soběslavě do vazby, neb mám poselství od ouředníka páně.“ My svrchu psanie
dali sme pečeti své přirozené k tomuto listu pfitisknóti, a bylo-li by toho potřebie,
chtěli bychom týž oustně vyznati. Líta od narození syna boz. MV?XVIIII v outery
před Matkú božie snčžnú.
