22 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Ina z Rožmitála 1508—1535.
mám na tento čas dvoje jednání, což se toho panstvie dotýče, před sebú, ješto se na-
ději, že některé z nich brzo v několika dnech dokonám.
820.
Václavovi Tešnovskému z Pythy, aby koníka, kteréhož půjčil panu Kavkovi, do Prahy poslal.
Na hradě Pražském 1530, 19. března. Opis souč. v axch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc. Purkrabie milý! Puojéil jsem koníka panu
Kavkovi, i máť jej poslati na Blatnú, i když pošle, kaž jej vzíti; a když by se ke
mně poselstvie trefilo, mohl by na něm posel do Prahy přijeti. Dán na hradě Pražském
v sobotu před sv. Benediktem léta oc XXX".
Urozenému vladyce Václavovi Tešnovskému z Pythy, purkrabí na Blatné, mému milému'
821.
Jindřichovi Tunklovi z Brníčka, že o jeho věcech s králem mluvil; oznamuje mu o sněmu,
o jízdě krále Ferdinanda na sněm říšský.
Na hradě Pražském 1530, 20. března. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Urozený pane, pane švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli
i se pani sestrü mü milü a se všiem domem vašiem, toho bych vám věrně přál.
Muoj milf pane $vagfe! Psal jsem vám již prvé po jiném poslu, že jsem s JMKskou,
pánem naším milostivým, mluvil o vaše věci, i což se Kykrycuov dotýče oc: nez
jaká jest vám o Kykrycích odpověď dána, toho neviem, nežli pravil mi tento váš
posel, že již odpovědi má; pak také jsem jeho nechtěl tak od sebe pustiti, abych
vám po něm neměl něco psáti, než poznám-li co potřebného, chci vám také psáti
a to poslati po některém z těch posluov, kteříž ještě zde v Praze jsú od markrabstvie
Dolnieho Lužického, a zatiem snad také budu mieti od JMKské odpověď, což se
těch VI? (P gr. č. dotýče, kteréž by vám dány býti měly.
Myť ještě zde sněmujeme, ale ještě nevím, kterak ten sněm zavřeme, než
včera některú cestu jsme k tomu obierali, aby z tohoto královstvie na tento čas
byla JMKské pomoc učiněna L* (! gr. českých na takový způsob, aby JMKská něco
zastaviti v tomto královstvie ráčil, a my abychme to zase vyplatili v roce anebo ve
dvü letech ; jakož i tu cestu obmejšlíme, kterak by mělo se tomu dosti státi bez
zvláštnieho lidského obtížení. Toho pak ještě jistě neviem, tak-li se to dokoná. Nebo
jest ještě více co jednati a na tomto sněmu zavierati, ješto snad lidé budou toho
žádostivi, aby se jedno s druhým zavieralo, potřeby a věci JMKské a tohoto krá-
lovstvie. A pán Buoh všemohúcí rač dáti; pane švagře muoj milý, abychme se spolu
šťastně a ve zdraví shledali. Dán na hradě Pražském v neděli před sv. Benediktem
léta oc XXX*.
