Dopisy z roku 1517. 207
1271.
Petr z Rosenberka Zdeńkovi Lvovi z Rożmitala.*): o vojenskóm в] па Kačíně a nejistotě
v okolí Krumlova.
Na Krumlově 1517, 26. Aug. Pfepis tern, 3686 & 39.
Odpověď na to od pana z Roznberka JMti:
Urozený pane, pane příteli mój milý! Byšte se, zdrávi jsúc, dobře měli, přál
bych vám věrně. Oznamujete mi, že do všech krajuo tohoto královstvie píšete, žáda-
jíce a napomínajíce podle zřízení zemského, aby se již konečně na pole strhli a na
Kačíně v pátek po sv. Jiljí najprv příští [4. Sept.] byli, neb že by jste tomu sroz-
uměli, kdy byšte tím prodlili a málo se co více spletlo, že by snad od někoho vám
vina dávána byla, že by vámi nětco sjíti mělo, ježto byšte se toho neradi dopustili.
A milý pane a přieteli! Na tom jsem já, tak se zachovati sám osobů svú
anebo strýce svého poslati, ale na ten čas možné není, kerýž vy den jmenujete, tam abych
já býti měl aneb ten, kohož já na místě svým pošli. A netoliko já, tak za to mám,
ale i jiní krajané že k tomu dostačiti nebudou moci.
Dále, kdež dotýkati ráčíte, prosíce mne, o tom nepochybujiece, že také ten
skutek i zřetedlnost ukáži, aby nám lidé otporní mohli naši podstatu znáti, a na tom
Kačíně s poddanými svými na den jmenovaný že budu, ačkolivěk, poněvadž strýce
mám, mohl bych na svém místé poslati, neZ že byšte proto rádi mne tu osobně vi-
děli, více nežli z jedné příčiny, ač tomu rozumíte, já i mnozí jiní budeme se motci
zase domuov vrśtiti, neż toliko aby se néjakÿ slušný počet lidí vybral, kteříž by,
bude-li toho další potřeba, ten neřád, kterýž povstal, s boží pomocí na našem místě
napravovali :
I k žádosti vaší bych já to rád učinil, že bych se podstatně osobû svou vy-
pravil, ale pro krátkost času tomu učiniti nemohu; kdyby tomu byl čas slušný,
učinil bych to rád a nákladu sobě žádného ani práce nevážil. Také služebníkuov
několika doma nemám, a někteří by mi také tepruov přijeti měli, keré jsem v službu
přijal, a bych chtěl co pěších neb jezdných přijeti, tak krátce se to sjeti nemuož.
A také takové hmotné hnutie, mně se zdá, pro pana Bočka s jeho pomocníky, kteréž
on má, poněvadž markrabstvie Moravské jest pfi nás v tom proti panu Bočkovi, a
také tak, jakž z vašeho psaní rozumím, že Pražané, znajíce to, již od přátelstvie
páně Bočkova že pouštějí, potřeba nekáže; než strýce svého já vypravím s slušném
počtem jízdných i pěších, ale na ten den tam býti nebude moci; než co bude moci
najspíš s jinými krajany spolu, kteříž potáhnú, jej vypravim.
Také vězte, že v našem kraji Prachenským jakáž takáž piksa [sic] že jest slita,
jakož jste pak tomu také porozuměti mohli z psaní pána starého z Pernštejna, keréž
*) Odpověď k listu v A. Č. VII. str. 184 č. 191.
