204 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
netoliko toho, čím by měla doplacena býti, ale i což jest prve za ten statek zavdáno,
dotýče. Protož, by měl pan Boček aneb páni Moravští co prve, nežli takové věci na
konečném místě a konci budou postaveny, předsebráti proti panu Trčkovi a do krá-
lovstvie Českého, znáti můžete, že by to nebylo spravedlivé. A mad to nade všecko
však podává se pan Trčka i také naši stavové, aby o to o sněmě najprv příštím
bylo jednáno, že ke všemu slušnému a spravedlivrému chce on i stavové naši při-
stúpiti. Pakli by vdy pan Boček a obyvatelé markrabstvie Moravského na pana Trčku
a do královstvie Českého sáhli, jakož té naděje nejsme, poněvadž od našich stavuov
jim žádná hodná příčina k tomu dána není, znáti to každý dobře muože, že podle
práv a zápisuov našich byli bychom povinni sebe v tom neopouštěti. Ač páni Mo-
ravští poněkud svým psaním, kterak my tomu rozumíme, naše práva lehčí, ale myť
při nich proto předse stojíme a stavové naši, ježto bez nich o tom se nám nezdá
potřebie široce vypisovati. Než poněvadž mnoho jest nás v tomto královstvie a v tom
markrabstvie s obú stran dobrých přátel, rádi bychme tomu byli, abychme radši po-
kojně podle našich stavuov slušného podání rovnali se, nežli bychme měli v jaků
nesnáz vcházeti, kteráž by mohla králi JMti, pánu našemu, a těmto zemiem Skodna
býti. Ale to by z nás nepřišlo a z našich stavuov, kdyż by z markrabstvie Moravského
do královstvie Českého saženo bylo. I z té příčiny toto vám psaní činíme a za to žá-
dáme, že vdy k tomu svú pilnost přiložíte, aby ta všecka věc do budúcího snému prótah
měla, neb to s boží pomocí poznáno bude, že našimi stavy nic v tom slušného a spra-
vedlivého sjíti nemá. A k témuž se pan Trčka hlásí. Datum na Zvíkově, v sobotu
pred sv. pannü Marketü annorum oc XVII. Petr z Roznberka,
Zdenék Lev z Ro£mitála oc, Ladslav z Sternberka oc,
Henrich z Svamberka oc, Jan z Sternberka.
Cedule do toho listu. Pane přieteli a bratře náš milý! Což se dotýče peněz
těch, kteréž jste měli zjednati pro jiezdu páně kancléřovu a těch, kteříž by spolu
s ním k králi Polskému JMti v poselstvie jeti měli, i za to vás ještě s pilností pro-
síme, že k tomu skutečnú pilnost přiložíte, nemůžete-li více, ale pět set kop gr.
českých, aby se vždy pan kancléř v tom poselstvie vypraviti mohl. A jestliže by
v Moravě nechtěli českých rukojmí přijíti, ale že byšte vy se jistcem udělajíc, i rukoj-
měmi v Moravě opatřili; a kteříž by měli býti rukojměmi z královstvie Českého, tomu,
ktož peněz puojčí, by [nebyli], ale vám byli. A tak ta věc tím zpuosobem bude se
moci v hromadu svésti. Než toho jest potřebie, aby se tím neprodlévalo. A protož
vždy vás prosíme, že to zjednáte, jakž budete moci. Nebo dobře znáti můžete, kdež
by se to poselství rozešlo, že by z toho tomuto královstvie posměch a snad i škoda
přijíti mohla. A který vám list píšeme, zdá-li se vám jej ukázati aneb poslati panu
hejtmanu markrabstvie Moravského aneb stavóm téhož markrabstvie, proti nám to není.
