Dopůsy z roku 1507. 127
jemuž bych já i vy věřiti mohli. I žádám vás ještě, že vzdy někoho ke mně pošlete,
kterýž sám uslyší, co ti lotři vyznají, a já vám také po něm vzkáži, což znám, ježto
se toho nehodí psáti.
A vězte, že tyto dni sem také dva chytil, kteříž mě a lidi mé jsú úkladem
takovým nešlechetným také páliti jměli, a prve mi něco drahně spálili a bezmála
že jsú mi Třeboň město také vypálili, ale že s Boží pomocí jsú uhasili, Ze se takové
veliké škody nestalo. I proto vám to oznamuji, abyšte znali; že se netoliko vám,
ale i mně také děje, a Budějovským, mým milým sousedóm, též; vězte, že jsú také
po dvakrát kladený oheň našli, ale také jej uhasili. A jestliže rozumiete, odkud se
vám to a čiem návodem děje, prosím vás, že mi psaniem oznámíte, pokudž možné
jest; pakli byšte psáti nechtěli, ale pošlete ke mně někoho, komuž věříte, aby mne
toho zpravil.
1178.
Plzeňští Petrovi z Rosenberka : o původech ohně u nich vzniklého.
B. m. 1507, 2. Jul. Orig. č. 8486 e.
Službu svú vzkazujem УМЕ vysoce urozený pane, pane nám laskavě přie-
znivý! Psanie VMti, kteréž jste nám VMt nyní psáti ráčili, kterak by VMt na psanie
naše mezi jiným psáti ráčili, za to žádajíce, pokudž bychme čemu srozumněli, odkud
jest zpuosobena škoda, kteráž se nám stala, abychme to VMti oznámili, že tomu jsme
vyrozuměli.
VMt věděti raéte, Ze jsme hned na psanie prvnie VMti druhého posla k VMti
vyslali, za to majíce, Ze jest VMt dojiti v té chvíli mél, v tom VMti oznamujíce,
Ze nic jistého ani co gruntovnieho dosieci nemuozeme, aëkoli jeden pri tom ohni
popaden jest byl, kterýžto hned právem tázán byl a kterýž vyznal, že jest příčina
toho ohně, že jest kladl knoty; při tom hned, pokudž vyznal, na ta miesta byl veden,
kdež pravil, že jest knoty i trubičky plechové s prachy klásti měl, a tak se všecka
znamenie podle jeho vyznánie nalezla. Při tom vyznánie pravil jest na jednoho knapa,
że by od toho najat byl, a ten knap Że by od Andrli jmieti m61; kdeż pak tyż
knap byl z města ušel. A my zvěděvše o něm, i poslali jsme hned poň na Červené
Hory, a když byl přiveden, tehdy první byl zase právem tázán, a při tom tázánie
všeho jest odpieral, což jest prve pravil, a žeby nebyl tiem pálením aneb ohně kla-
deniem vinen; a když jsú byli v hromadu svedeni, tehdy vzdy první pravil a na tom
stól, Że o tom nic nevie, „než že sem to z strachu a z bolesti pravil“. Všakž nic méně
přes to dali sme knapa také právem otázati a nemohli jsme nic na ném o vohni
co zvěděti, než toliko, že jsú oba spolu při tom ohni brali a kradli, komuž co vzieti
mohli; kteřížto oba dva za své již vzali.
