Dopisy z roku 1532. 105
Nežli toto vám, muoj milý pane švagře, krátce oznamuji, že budu-li mieti ten
dostatek v penězích, že bych rád tu službu ve jméno boží pro vieru svatů křesťanskú
učinil; ač mohl by někto dobře řéci podle spuosobu mého: „Seď doma kmeti šede-
sátiletý“, ale pak jakž jest kolivěk, vuoliť mám jistě křesťanskú, kterúž bych rád
podle možnosti i skutkem vyplnil, a předkem pro to samé, abych pánu Bohu našemu
učinil v tom službu, maje i to v paměti, že jsúá nebyli opovržení oné vdovy dva
šorti do pokladnice vložení.
A již od některých mám psaní i osobně u mne byli, jestliže bych to před
sebů měl, jako by téhož byli úmyslu, než sic jináče toho neviem, co učiní; pak k do-
brému skutku lidi vyzdvihnüti, i na tom časem něco záleží. Než že vám o tom tak
mnoho vypisuji, proto bych nerad, aby tak široce jiní o tom věděli, jestliže by se
ta věc změnila, aby mně to jináče vyloženo nebylo; neZlif toho netajiem, což se mé
osoby dotýče, že k tomu náchylnost mám; než proto své já předse chci poslati,
a přišlo-li by k tomu, tam bych se buohdá s nimi shledal. I naději se, kterýž jest
byl hlas puštěn o obeslání k veřejnému tažení, že jest již ta věc na tato obeslání,
kteráž jsú nám učiněna, převedena. A pán Buoh v$emohücí raé dáti; pane švagře
muoj milý, abychom se spolu šťastně a ve zdraví shledali. Dán na Krupce v pátek
po hodu svatého Jakuba apoštola božieho léta c XXXIT'.
Panu švagru mému milému, panu Krystoforovi z Švamberka a na Bechyni oc.
A což se dotýče, koho byšte sobě i mně zjednati chtěli, aby peníze naše
našim žoldnéřóm dával: i prosím vás, račte mi oznámiti, koho jste již zjednali a na
jaké službě, neb chtěl bych jemu také peníze poslati, nebylo-li by prvé, ale při svých
jiezdných a pěšiech, neb chci zavdati svým na puol druhého měsíce, ježto nebude
jim třeba prvé peněz dávati, až toho puol druhého měsíce vyslouží, a služba má se
jim začieti, když z Prahy vytáhnú.
946.
Janovi z Kolovrat, že mu koně půjčeného od pana Michala Slavaty dáti nemůže.
Na Krupce 1532, 26. července. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. č. 3990.
Službu svü vzkazuji, urozený pane, pane bratře muoj milý. Byšte se dobře
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane bratře! Jakož jste
mi psali o ten kuoň, kterýž mám od pana Michala Slavaty, abych vám jej dal bez
výmluv: i byť toho nebyly hodné příčiny, nevymlúval bych se vám, byť mnohem
lepší byl, nežli jest; než není muoj, nežli puojčil jest mi jeho, a v pravdě vám mohu
psáti, nežli bych jej komu dal bez jeho vuole, že bych radsi svi najlepší ves dal.
I znajíce toho tu příčinu, té jsem k vám naděje, že sobě toho neobtížíte, neb tato
výmluva sama Vv sobě pravá jest, ač také, pane bratře muoj milý, k své osobě žá-
