88 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Iwa z Rožmitála 1508—1535.
u desk, na jeho místě měl k němu brzo poslati, tehdy by po tom poslu mohl také
ten list ode mne poslati.
A co jsem psal Bachtlovi, pošli jemu to na Lysú, a Zimovi, což jsem jemu
psal, na Kundratice; a vše poslové ať žádají odpovědi, k komužkoli jdou. Také panu
sudiemu dvorskému pošli ode mne list, jest-li v Praze aneb na Košátkách anebo tu
někde nedaleko od Prahy. A také jest-li pan Ondřej starý v Praze, kaž jemu tuto
ceduli ode mne dáti, kteráž jemu svědčí. Také kaž ode mne poslati ceduli úředníku
na Buštěhrad, a ktož mi z nich co odpíše, to mi při jiném poselstvie pošli. Také
i tento list, kterýž svědčí panu Puothovi Švihovskému, pošli jej jemu ode mne, neb
za to mám, Ze jsi se jeho doptal, kde jest, a co mi bude zase psáti, také mi to
pošli. Posélámť teď také list, kterýž jest mi psal Mikuláš Velemyský, ješto tomu
všemu porozumieš; a při tom posélámť i ten list, co jsem jemu zase psal, i pošli
jej jemu, neb za to mám, že vieš, kde jest, nebo tento posel, za to mám, také mi
ten list od něho přinesl; anebo zdá-lit se, Ze by ten list dal Jeronymovi z Bozic,
neb snad on má to od něho poruéení tu věc na místě postaviti; a já témuž Miku-
lášovi Velemyskému psal jsem, že tobě to na svém místě poroučiem, než neviem,
kudy jest to sešlo, že jsem s ním nedokonal, když jsem jiné věci dokonával s po-
ručníky nebožtíka Strachoty.
I za to mám, že to máš někde sepsáno, když jsú se ty summy sčítaly, co
mám komu ujistiti, jakož se tak stalo těm poručníkóm, a toho že čekati mají do sv.
Jiří najprvé přieštieho; pak co mám ujistiti témuž Mikulášovi Velemyskému anebo
manželce jeho, též za to mám, že čekati má do sv. Jiří, anebo kdybychme sobě dali
puol léta napřed věděti podle obyčeje: pak, jakžkoli býti má, již to srovnaj s nimi
anebo s jmenovaným Jeronymem; jedné mi oznam, komu mají jistoty svědčiti, co
dskami a co listem všecko rád učiniti chci, což mi náležeti bude; a když se nové
jistoty udělají, aby první byly vráceny, pakli jsú dskami jistoty tehdy propuštěny oc
podle obyčeje a řádu.
Věz, že dnes přinesen mi list od pana Medka podle úřadu jeho, že by chtěl
statek muoj odhadovati paní Kateřině Řepické z Trnové na den sv. Kříže najprvé
přieštieho ; než toho není doloženo, pro koho a pro jakû summu, neb snad nent toho
obyčeje; pak summy nepomniem, než naději se, že pro některého pana Švihovského,
a snad pro pana Břetislava: pak, pro kteréhožkoli, ohledaj ve dskách bez meškání,
pro koho jest a pro jaki summu na muoj diel, a co jest na to škod a nákladuov
vzešlo při dskách, anebo také i při úřadu purkrabském; a oznam mi to, jistinu zvláště
a škody s náklady zvláště, co jest toho jaká summa, abych to v čas opatřil a zaplatiti
dal, ale z těch peněz od pana Švamberka, kteréž při sobě máš, aby ta věc mohla
predjiti, neżli by na ten odhad vyjeli; ač snad ona paní Řepická doněkud bude mi
toho čekati, než ještě dokonale neviem, učiní-li to. A protož o té věci co při dskách
