68 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Roźmitdla 1508—1535.
toho zprávu měli, że by v Horaždějovicích promierali sc: i poručil jsem pilně na to
se ptáti, když jsem z Blatné tudy k Horaždčjovicóm na Velhartice jel, i nemohl
jsem se toho doptati; a při tom také jsem poručil, netoliko kdyby kto umřel na tu
nemoc morní, ale kdyby se kto rozstonal, aby mi to hned oznámeno bylo, ale nic
mi ještě o tom oznámeno není. A také někteří moji služebníci dnes odtud ke mně
přijeli, též praví, že tam nic nemrou. Však když, dá-li pán Buoh, tam budeme, kdež
budete ráciti, abychme jednali, buďto v městě anebo v klášteře, má jest k tomu
dobrá vuole. Dán na Velharticích v pátek po hodu slavném Matky boží na nebesa
vzetí léta oc XXXT'.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka sc, mistru převorstvie Českého oc, panu
přieteli mému milému.
Jakož jste mi také ráčili psäti, coZ se peněz dotýče, kteréž byšte mi ještě
dáti měli, a ode mne kvitancí: i kvitancí já meškati nechci, a o to, dá-li pán Buoh,
s vámi šíře rozmluviem, když v Horaždějovicích budeme.
900.
Purkrabímu na Blatné o poslání kuchaře do Horaždějovic.
Na Velharticích 1531, 19. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Zdeněk Lev z Rožmitála oc. Purkrabie mily! Ukázal jest mi psaní od tebe
syn muoj, kdežto také napsal jsi, což se Staňka kuchaře dotýče: i dobře mi se zdá,
aby místo něho ten kuchař z Hradce do Horaždějovic v pondělí ráno šel, než po-
něvadž snad cesty neumí [sie], že by s ním poslal posla. A při tom muožeš mi psáti,
cožť se bude zdáti potřebného, a poslati. Dán na Velharticích v sobotu po hodu
slavném Matky boží na nebesa vzetí léta sc XXXT'".
Urozenému vladyce Václavovi z Pythé, purkrabí na Blatné, mému milému.
901.
Janovi Švábovi z Chvatliny o urovnání peněžitého požadavku mezi Michalem Karykem
a panem Tunklem; o zaplacení 72 kop gr. č. panu sudímu dvorskému.
Na Velharticích 1531, 19. srpna. Opis. souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Švábe milý! Psal jest mi Michal Karygk o tu
věc, což se pana Tunkle dotýče, žádaje o to konec mieti oc: i poněvadž by ty věci
s nákladem býti musily, ješto bych té škody panu Tunklovi nepřál a sobě obtiežení
sc, a jemu Michalovi také bych nerad dále tiem odtahoval, i zdá mi se také, vezma
o to s Václavem Trčků radu, aby již on Michal rukojmie kvitoval, jakž jest obyčej,
též i mne podle pořadu, kterýž se v takových věcech zachovává, tak pokudzt se
zdá najlépe a Trčkovi, abych v tom opatřen byl, a list anebo listy vyvazené aby
