66 A. XXVII. Dopisy Zdeiika Lva z Rożźmitdla 1508—1535.
Bartoloměji. A pán Buoh všemohúcí rač dáti, pane $vagfe muoj milf, abychme se
spolu šťastně a ve zdraví shledali. Datum ut supra.
Urozenému pánu, panu Vilémovi z Ryzmberka z Švihova a na Klenovém, purkrabí
Karlštejnskému a hofmistru dvoru krále JMti, panu švagru mému milému.
Praveno mi, ač neviem, jest-li tak, že by někteří měli na vás zatykače, a snad
i Václav Sušický: i nerad jsem tomu; a kdybych věděl vše, kteříž jsú, chtěl bych,
pane švagře muoj milý, rád o to jednati, aby takové věci mohly na něčem slušným
bez takového předsevzetí postaveny býti.
896.
Přeje Kryštoforovi z Švamberka, aby brzy od dny zdráv byl, posílá mu kvitance od pana
Adama z Šternberka; žádá, aby do Horaždějovic přijel.
Na Velharticích 1581, 18. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň, tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Urozený pane, pane švagře muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli,
toho bych vám věrně rád přál. Muoj milý pane švagře! Nerad toho slyšiem, že jest
vás dna navštievila a obtiežila. I rač pán Buoh dáti, abyšte brzo zase dokonale zdrávi
byli, nebo bych vám toho s pravú věrú rád přál. A ač lékařstvie něco na tu nemoc
prospievá, ale dosti skrovně, než naději se, že jest v tom nejužitečnější lékařstvie
mierně se držeti v jídle a v pitie; než řiekával jest pán z Rožmberka starý dobré
paměti: „Kto chce mieti dnu, jez tučné ryby a pie na to silné víno“ ; ale vy se snad
ráčíte toho varovati.
Teď vám posélám, pane švagře muoj milý, kvitancí dvě od pana Adama
z Štermberka, kteréž mi k večeru včera od něho přineseny, i tušiem, že jsem se
v tom zmejlil, když jsem jemu o to psal, že jsem při tom nejmenoval pana Jaroslava
bratra jeho; než proto mi pan Adam psal, jestliže by mi se v tom zdálo změniti
aneb opraviti, že to chce učiniti. I chcete-li to kterak jináče mieti, račte mi toho
přípisy poslati jedné i druhé kvitancí, a těchto zatiem u sebe nechati, tehdy již to,
dá-li pán Buoh, také k konci přivedu bez odtahuov.
Což se dotýče toho roku v Horaždějovicích položeného, ke kterémuž bychme
se měli sjeti v pondělie příštie na noc: i velmi bych rád, abyšte tu také mohli býti.
Pakli by vždy býti nemohlo, tehdy mi se zdá za potřebné, abyšte o tom ráčili ozná-
miti a napsati panu Janovi z Rožmberka; však budu-li moci co proto v tom prospěti
s obû stran k slušnému srovnání, rád se k tomu přičiniti chci. A pán Buoh všemo-
húcí rač dáti, pane $vagfe muoj mily, abychme se spolu &fastné a ve zdraví shledali.
Dán na Velharticích v pátek po hodu slavném Matky boží na nebesa vzetí léta c XXXI'*.
Panu švagru mému milému, panu Krystoforovi z Švamberka a na Bechyni oc.
Také vězte, pane švagře muoj milý, že pan Adam z Štermberka opět mi o to
