Dopisy z roku 1531. 63
pošli jej jemu ode mne na Lnáře, a jestliže by mi co zase psal, to by mi poslal, když
by se od tebe ke mně poselstvie trefilo anebo ode mne k tobě. Datum ut supra.
Urozenému vladyce Václavovi z Pythé, purkrabí na Blatné, mému milému.
891.
Václavovi Zmrzlíkovi ze Svojšína o zaplaceném mu dluhu Rosndorfem oc.
Na Velharticích 1531, 17. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň, tern, nepag. sub rodina Rožmitál.
Sluzbu svi vzkazuji, urozeny pane, pane přieteli muoj milý. Přál bych vám
rád zdraví a všeho dobrého. Zdálo mi se vám toto oznámiti: že jest mi psal Rosn-
dorf, tak jakž jsem tomu vyrozuměl, že jest vám dluh od něho zaplacen tiemto spuo-
sobem, že by ještě za živnosti Václava Tatausa bylo to jemu dáno skrze pastorka
téhož Rosndorfa; než toho neviem, jestli vám ta věc prvé za živnosti téhož Tatausa
od koho oznámena, než kterýž jest mi on Rosndorf o to psaní učinil, naději se, že
jest ještě o smrti téhož Tatúsa nevěděl. Také vězte, pane přieteli muoj milý, že jest
mi psal Jan Šváb z Prahy, že ještě toho klíče od vás, kterýž dán býti měl, nedodal
panu Janovi Donínskému, a to proto, že jest jeho v Praze nebylo a snad ještě není,
než že jest slyšel, že by jel ku panu Šebestyanovi z Wejtmille. Datum ut supra.
Urozenému pánu, panu Václavovi Zmrzlíkovi z Svojšína a na Lnářiech sc, panu přie-
teli mému milému.
892.
Kundrátovi Krajíři z Krajku, proč jednu polovici jistiny za Liblice od Jindřicha Smiřického
z Smiřic nepřijal.
Na Velharticích 1581, 17. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Službu svú vzkazuji, urozenf pane, pane švagře a přieteli muoj milý. Byšte
se dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Psaní, kteréž jste mi učinili,
což se pana Jindřicha Smiřického dotýče, tomu jsem všemu, i co jest mně také psal,
porozuměl. I v pravdě, pane švagře muoj milý, že bych v tom rád vaši i jeho žádost,
pokudž by mi za slušné bylo, vyplnil, ale jest toho více nežli jedna příčina, proč
mi se toho bez mé škody učiniti tím spuosobem, kterak jest mi o to pan Jindřich
psal, nehodí. A toho něco tuto krátce zdálo mi se dotknúti. Nebo kdybych vzal jednu
polovici jistiny, snad bych sobě v druhé udělal spletek, dokudž mi toho podle práva
dopomoženo nenie, a mně jest při těch věcech veliké opatrnosti potřebí, neb tomu
rozuměti jest, že by někto snad rád Lysé bez peněz, aby mi za to nic nedal oc,
a tak když bych se v čem obmeškal, byl by kto, aby proti mně to sobě ku pomoci
vzal. Také vzato mi svrchkuov pii Liblicich za nemald summu, neb samého obilé
kromě v stodolách, jakž zprávu mém, vzato mi deset stohuov, neb bylo něco starého
nachování, ješto mi podle kšaftu paní Smiřické staré, dobré paměti, všecko to náleží.
