510 D. XIII. Registra soudu komorného
V té při mezi knězem Baltazarem z Miletínka s jedné, a Jiříkem Vlaštovičkú
s strany druhé. Kdež týž kněz Mrzák pohánie jeho Vlaštovičku z desátkuov zadržalých,
i poněvadž ta věc sirotčí jest a toho zde nenie, kterýž ten statek najal Vlaštovičkovi,
z té příčiny pán JMt pan Vylém z Pernšteina na Helfenšteině oc, najvyšší hofmistr
královstvie Českého, se pány a vladykami krále JMti raddami této pře odkládají do
Svátosti najprv příští [1. května], a na ten čas aby ten, ktoż jest ten statek Vlašto-
vitkovi najal, stál před JMtí pány. A list má na toho vydán býti, ktož ten statek najal,
aby na ten čas nahoře menovaný stál, a ten list má on Vlaštovička vzieti a jemu
ho dodati. Stalo se ve středu před svatů Alżbiti.
Tu létha a dne ut supra vzal jest Jiřík Vlaštovička list podle nálezu tohoto.
R. Ш. 1. 20. а.
996.
Mezi Dorotou z Veletic a Annou z Ledče o rčení. 1500, 18. listopadu.
Dorotha z Veletic pohnala Anny z Ledče na Nebovidech. Vinila ji z toho, že
jí a dětem jejiem řekla statek svuoj po své smrti dáti. VloZen puohon v sobotu den
svatého Benedikta [21. bfezna].
Létha MD v pondělí po svatém Zigmundu [4. kvčtna| strany vzaly sobě
poklid miesto hojemstvie až do svatého Martina najprv ptistieho [11. listopadu].
Item léta MD v středu před svatú Alžběthúů [18. listopadu] Dorotha puovod
nemající na dědinách svobodných, postavila jest rukojmie, jakož země za právo má,
Zygmunda Barše z Kamenice a Lukáše Doubka z Rybňan.
V té při mezi Dorothú z Veletic s jedné, à Annü z Ledée pohnani s strany
druhé. Jakož táž Dorotha puovod vinila ji Annu z toho, že jest jí a dětem jejiem
řekla statek svuoj po smrti své déti, pfi tom vinici ji, Ze by ty Nebovidy, kteréž
se jie po sirotku dostaly, jinam zapsala, přes to přirčenie, kdež jest řekla, aby jie
v tom spolku nepřekážela, že jie chce a dětem jejiem ten statek po své smrti dáti,
Nebovidy. A na to ukázala svědomí, že jest ona Anna ten statek Nebovidy profraj-
marčila a ve dsky vložila, žádajíc v tom za opatřenie táž Dorotha, pravieci, Ze jest
Anna přes to přirčenie toho učiniti neměla a nemohla. A na to ukázala táž Dorotha
svědomí, že jest jie ten statek a dětem jejiem přiřkla po své smrti jmenovaná Anna
dáti. Proti tomu ona Anna pohnaná odpierajíc pravila, že jest jie neřekla dáti, než
zapsati, a že jest tomu byla dosti učinila a jie ve dsky s miestem vložila, a potom
že jest vedle vuole své zase změnila. Tu JMt pán, pan Vylém z Pernšteina na Hel-
fenšteině oc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami krále JMti
raddami vyslyševše strany, s obú stran pře líčenie,; odpory i svědomí takto o tom
vypověděli a nalezli: Poněvadž jest na to ona Anna pohnaná pana Jindřicha z Hradce,
