483
svou a štěstím nadutý od mnoha časuov véecken svuoj oumysl a předsevzetí na to
jest obrátil, aby tu bezboZnû, neslechetnâ a mrzutä machometové pověru a sektu co
nejdále muož rozšířil a povejšil, naše pak svatosvaté, z nebe nám dané, pravé nábo-
ženství a víru křesťanskú docela vyplemenil a zahladil, a kterak nepřestávaje na svejch
krajinách, šáleností a steklostí jsa popuzen, v&ecek okr&lek svéta loupiti a všem ná-
rodóm. brímé hanebné & nesnesitedlné sluZebnosti uloZiti a je sobé podrobiti jest
umínil, usilujíc o to, aby ve všech zemích za boha jej ctili, báli se jeho a jemu se
klaněli a modlili. Kterýmžto omámením jsa naplněn, předkem outok jest na Araby
učinil, tu podmanivše netoliko velikého toho sultána, jehožto všecko království pod
tyranstvi své uvedl, v boji přemoženého v moc svń dostal a smrt jemu ohavnů uči-
niti dal, ale i mnohé pravé naší svaté víry císaře, krále, vládaře a knížata ve dvou
největších světa stranách Asii a v Africe bydlející panování jejich zbavil a obloupil, .
z zemí je vyhnal a některé i zmordoval a tady rukou váleční císařství zámorské
východní jest přemohl, po moři i po zemi mnohá království trápil i skrotil, ostrovů
jako bez čísla s nejpevnějšími městy dobyl. Neb nesmejšlíme o tom, aby koho mělo
tejno býti, jak nejbohatší království, totižto Egyptské, Syrské, Palestinské i židovské
pfemohác, Pontum, Capadocii, Galatii, Bithyniam, Pamphyliam, Pisidiam, Ciliciam,
Phrygii obojí, Macedonii, Moream, Cariam, Lydiam, Řetskou zemi všecku, Thessaliam,
Phocidem, Bočtiam pálením a mordováním provozujíc své ukrutenství, sobě podmanil,
Thessalonii, Aetholii, Albanii mocí vzal a vybral, potom i Constantinopol veliké a pře-
mocné město, stolici císařství vejchodního, opanoval a nám odňal, a již dávno v srdci
a oumyslu svém, že tolikéž toho ve vší Evropě dovede, sobě jest umínil a na to se
ubezpečil. Jakož pak z teež nenasytedlné své panování žádosti Bosnii, Bulgarskú zemi,
Syr[m]ská, Charvátskú a velikej díl Dalmatské i se vší téměř Nllirí zkazil a zplundroval;
k tomu Rodys ostrov v věcech válečných velmi zvyklý a cvičený před nemnoha lety
tak dlouho znamenitou armádou oblehl, až jej i přinutil, že jest se jemu poddati
musil; Bělehrad také Dolní všeho křesťanstva klíč a jako nějakou baštu k tyranství
svému připojil, a nad to i království naše Uherské, Štýrské, Korytany, Kránsko, země
naše dědičné tolika a tak rozličnými zkázemi, vyberúce z nich a vyženúce množství
lidí nelitostivejm jich mordováním a hanebným a posměšným s nimi nakládáním, toliko
měst, městeček, zámků a vsí pálením zahubivše a zbořivše, na mnohejch místech
pusté učinil a nám i zemím a poddaným našim již teď za osm let panování našeho
nenabyté mnohé škody zdělal.
Jehožto neslejchaným vsteklým loupežóm, pokud nám možné, odpírajíc, velikej
počet lidu válečného na pomezích našich pro ustavičné jeho vpády vždycky jsme cho-
vali a podnes chováme, v té celé nepochybné naději; abychom s pomocí boží od
vostatku Germanie a křesťanstva, zemí našich silou a lidu válečného udatností jako
nějakou zámětí a zástěrou, ukrutenství jeho odvrátili a zapudili. Což abychom zpuo-
61*
