480 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
A při tom toto obě dvě straně znamenitě vyniemujem, abychom již po tejto
smlouvě naší s těch statků našich svrchupsaných, a již k takovému nápadu zapsaných,
bez vóle a povolení žádná strana jedna bez druhé nic neodcizovali, ani jakýmkoli
obyčejem odbejvali aneb zastavovali, než v tomto ve všem, což koli se touto smlou-
vou obsahuje a v tomto listu zavírá, konečné a neporušitedlné všecko sobě tak zdržeti
jako ctní páni slibujem & vysoce zavazujem, nyní i v časích budúciech. Chtíce tomu
konečně, aby věc taková nezměnitedlně mezi námi a dědici našemi stála a neporu-
šitedlně trvala tak, jestliže by kdy koli která strana z nás aneb z dědicův našich
jak koli co tejto naší smlouvě na odpor učiniti chtěla aneb učinila, buď jakýmikoli
zápisy aneb kšafty, aby to žádné moci, stálosti ani průchodu nikterakž míti nemohlo
ani nemělo, též nyní i v časích budúcích, leč bychom se obě dvě straně aneb dědi-
cové naši v tom dobrovolné snesli a konečné i jednomyslně srovnali.
Toto toliko z obú stran znamenitě sobě vymieňujíce: Přišla-li by na kterú koli
stranu z nás aneb na dědice naše bezelstná potřeba, abychom jedni bez druhých vůle
a povolení za čtyři aneb za pět tisíc kop míšenských, a nic více, od též [sic] statkův,
z kteréžkoli strany ta a taková potřeba přišla, prodati, zastaviti a s tím učiniti jakž
koli mohli a moc jměli, beze vší všelikteraké překážky.
Toho pro dokonalejší jistotu k tejto smlouvě naší my svrchupsani bratfi
z Rozmberka strany jedné, a já vejše psaný Adam z strany druhé, své vlastní pečeti
s jistým dokonalým naším vědomím dobrovolně přitisknúti sme dali; pro širší toho
vědomost připrosivše urozeného pána pana Wolfa z Krajku a na Lanšteině, hejt-
mana kraje Bechyüského, urozeného vládyky pana Václava Štítného z Štítného, že
sú také pečeti své podle našich k tejio smlouvě naší na svědomie přitiskli, sobě bez
škody. A pro jistší a dokonalejší toho všeho zdržení a podle této smlouvy sobě vy-
plnění má z vůle naší z obú stran tato smlouva naše námi dobrovolně učiněná dskami
zemskými znamenána a tam vypsána oc. Stalo se na Třeboni leta od narození Páně
tisícího pětistého dvacátého osmého, ten čtvrtek po hodu Křtění Božího.
300.
Adam z Hradce prodává úrok ve vsích Pleších a Nitovicích a ve městečku Řečici Václavu
Špuléřovi z Jiter.
Bez místa, 25. ledna 1528. (Opis pap. Fam. Neuhaus.)
Já Adam z Hradce sc, najvyšší kanclíř království Českého, s svými dědici,
jistci trhu dolepsaného, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří
nebo čtúc slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a zdravú radú přátel svých prodali
jsme a mocí listu tohoto prodáváme pravým trhem urozenému vládyce Václavovi
Špuléřovi z Jiter, dědicuom a budúcím jeho i tomu každému, ktož by tento list
