50 A. XXVII, Dopisy Zdeňka Ima z Rožmitála 1508—1535.
Jakož jsi mi také psal, což se Řesanského dotýče: i oznámilt jsem to prvé,
ze bych 1° (P gr. č. dáti ještě za něho chtěl Rendlovi, než že jest mi paní Vrabská
psala, abych nedával, dokudž jí neudělá jistoty listovní; a dále neviem, jaké mají
mezi sebou urovnání, neb mi není oznámeno od něho ani od nie. Сой se dotÿte
Polencové, prvé o tom viem, že jest umřela, i rač pán Buoh všemohúcí její duši
milostiv bfti; a přál bych jí toho, jestliže jest jaké zřízení učinila o svém statku,
pak-li nic, tehdy což jest pilně chovala, s těžkem o to nějaké nesnáze nebudou.
Kdež jsi mi napsal o zvěřinu: i neviem, mají-li jakou novou na Lysé, než
mají mi něco poslati zvěřiny z Krupky na hrad Pražský, i chciť poručiti odtud něco
dáti. Věz, že jsem měl nedávno psaní od pana Jana Bfezenského z Wartmberka oc
o to, což se mezi niem a tebou jednání dotýče o Ploskovice: i neviem dokonale,
na ten-li jest mi rozum psal, abyšte spolu ke mně přijeli, čili na čem mezi sebou
zuostanete, abyšte mně to oznámili, abych tu věc sepsal; než jakž koli jest, poněvadž
snad jest ještě v Praze, snadť to oznámi, co v tom v úmysle má; a jestliže by mi
on pan Březenský chtěl co psáti a tobě to dáti anebo Janovi Švábovi, tehdy ať
jest mi to posláno při jiném poselstvie. Poněvadž ještě v Praze promírají, oznam mi
to při jiném poselstvie, budete-li na tento čas předse soud purkrabský držeti, čili
doněkud se jeho poodloží. Také při jiném poselstvie oznam mi, kde jsou nyní páni
hajtmané, spolu-li čili každý zvláště, neb mi oznámeno, že JMKská ráčil učiniti
hajtmany pana Jindficha Berku a pana podkomorieho.
871.
Purkrabímu na Blatné, aby sousedovi Klatovskému odkázané v Miroticích šaty vydati poručil.
Na Velharticich 1531, 14. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Purkrabie milý! Věz, že Klatovští psali jsou mi,
přimlúvajíce se za Jana Trávníčka, souseda jejich z předměstí, a to o to, že by ně-
jaká Anna Petrova Kožíškova, mátě jeho, kteráž byla v Miroticích v podruží a již
umřela, odkázala jemu nějaké šaty, kteréž po ní zuostaly, prosíce, abych témuž Janovi
to rozkázal propustiti a vydati, ješto za to mám, že jsám s tímto psaniem k tobě
puojde. I ač tu v Miroticích moji poddaní, za to mám, nemohou jinam bez mé
vuole odkazovati, nežli na mé zboží, než proto, pro ně pro Klatovské, chci tomu
člověku to přieti, a což by jemu těch šatuov podle toho odkázání náležalo, kaž jemu
to vydati, toliko předkem se na to vyptaje, neni-li v tom žádná zvláštní překážka,
jestliže by snad někto jiný také k tomu chtěl spravedlivosti mieti. Datum ut supra.
Urozenému vladyce Václavovi z Pythé, purkrabí na Blatné, mému milému.
