466 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
ku paní své na věrného a na ctného pána přísluší. A protož ktož by kolvěk jináče
to jemu vykládal, anebo co jemu v tom připisoval, pravíme, Ze by jemu na tom
křivdu činil a vo něm nepravě mluvil. Tomu na svědomie pečeť naši k listu: tomuto
rozkázali jsme přitisknúti. Dán na Budíně den svatého Lukáše leta XXIII.
Maria Regina oc.
Přitištěna pečeť královská.
288.
Jan Hrádek z Hrádku svědčí paní Anně z Hradce o Wolfovi kramáři z Bechyně.
Na Bechyni, 2. listopadu 1524. Orig. pap. Fam. Neuhaus.
Já Jan Hrádek z Hrádku známo činím tímto listem přede všemi, kdež čten
nebo čtúcí slyšán bude: Jakož sem pohnán před kníže JMt od urozené paní paní
Anny z Hradce, co se Wolfa kramáře z Bechyně dotýče, abych jí svědomí dal; i toto
jest mi dobře vědomo a v paměti, že urozený pán pan Jan z Šternberka a na Be-
chyni, purgkrabie Karlšteinský, před se obeslal Wolfa kramáře, a ráčil k němu toto
mluviti, aby mu slíbil, aby se bez vuole JMti z Bechyně nestěhoval na jiného pána
grunty a zboží. A on nechtěl slíbiti. I rozkázal jest ho svrchupsaný pan Jan z Štern-
berka vsaditi. I toho mi není vědomo, aby jeho Wolfa pan Jan svrchupsaný slibem
zavazoval, než Hendrych Hozlaur z Hozlau z rozkázání pana Jana z Šternberka JMti
jest jeho slibem zavazoval. A to beru k své víře a k své duši, že jest to v pravdě
tak, což tuto seznávám. A na svědomí toho toto mé seznání svú vlastní pečetí sem
zapečil [sic]. Dán na Bechyni v středu po Všech Svatých leta Božího 1524.
A tergo: Svědomí před kníže JMt o Wolfa kramáře.
289.
Henrich Hozlaur z Hozlau svědčí paní Anně z Hradce o Bartoši Stoličkovi v Bechyni.
Na Bechyni, 4. listopadu 1524. Orig. pap. Fam. Neuhaus.
Já Henrich Hozlaur z Hozlau známo činím tímto listem, kdež čten anebo
čtúcí slyšán bude: Jakož sem pohnán před kníže JMt od urozené paní paní Anny
z Hradce, abych svědomí dal. I toto mi jest dobře vědomo a v paměti, že Bartoš
Stolička v Bechyni u věži seděl; a urozený pán pan Jan z Šternberka a na Bechyni,
purkrabie Karlštejnský JMt, vypustiti jeho nechtěl na jiný zpuosob, než aby slíbil,
že bez JMti vuole nikam z Bechyně se na jiného pána grunty a zboží stěhovati nemá.
A já nadepsaný Henrich Hozlaur z rozkázání nadepsaného pána svého JMti sem ctí
a věrou zavázal jeho Bartoše Stoličku, aby se nikam z Bechyni na jiného pána zboží
nebral ani stěhoval. A to beru k své víře a k své duši, že jest to v pravdě tak,
což tuto seznávám; a toho na svédomí toto mé seznání sem zapečetil svú vlastní
